Černé slunce Karla Veselého mapuje dějiny smutku v západním popu

Co mají společného ponuré nálady Joy Division a Buriala? Proč jsme po krachu ekonomiky v roce 2008 museli poslouchat rozjuchané písně Lady Gaga a čím to, že jsou dnešní rappeři tak beznadějně smutní? Odpovědi na tyto a další otázky nabídne šestidílná podcastová série Černé slunce, kterou pro Institut úzkosti vytvořil hudební publicista Karel Veselý. První díl nazvaný Neznámé slasti měl premiéru na www.institutuzkosti.cz v úterý 14. srpna. Na ploše bezmála jedné hodiny mapuje dějiny depresí a úzkosti v britské hudbě od konce sedmdesátých let do současnosti. Řeší se v něm mimo jiné tvorba Joy Division, The Smiths, Manic Street Preachers nebo producenta Buriala a jejich napojení na společensko-politický kontext Velké Británie.

Další díly Černého slunce budou přibývat s měsíční periodicitou, vždy 14. každého měsíce. Veselý známý z Radia Wave nebo stránek magazínu Full Moon se v nich bude věnovat reakci popkultury na ekonomickou krizi 2008, emo rapu, historii rockové autenticity nebo temnotě v české nezávislé hudbě devadesátých let. Zvukový design vytvořil Jiří Špičák a podcast je dostupný i v anglické verzi. Institut úzkosti, stejně jako Černé slunce, klade důraz na socio-politický rozměr úzkosti a depresí a podle vlastních slov „vytváří prostor pro výzkum úzkosti, která se šíří napříč společností a projevuje se nespavostí, stresem, odcizením, ztrátou empatie, nerovnostmi a násilím“. Organizaci založily Zuzana Blochová, Edith Jeřábková, Barbora Kleinhamplová a Eva Koťátková.