redakce | Články / Seriály / / 10+1 | 17.06.2020
Tomáše Vondru můžete znát z Rekomanda nebo z řady hudebních projektů. Dnes je základní stavební jednotkou skupin Orient a Tomáš Palucha, působí i v tělese Lavra, se kterým krom nahrávek natočil i krátkometrážní film. Jediným společným jmenovatelem jeho aktivit je tajuplnost a kvalita. Tomáš Palucha i Lavra byli na cenu Vinyla nominovaní, Orient ji v roce 2016 i vyhráli. S námi se dělí o své inspirace, iniciační zážitky a poznatky z rozmanitých scén.
Plagues - Badlands
Baví mě domýšlet si i tam, kde to není nutné. Rok 1966 sice už hostil Revolver od Beatles, ale tenhle zašlý singl zachází dál coby mollová dvanáctka s odvážnou a urputnou snahou uhnout z její řadovosti a pozhasínat, jen nenápadně. Jinými slovy, v celkovém kontextu je to zasraně temná nahrávka a David Lynch by ji nemohl dát jako šlágr, kterým chce vykontrastovat zfilmovanou noční můru, protože tady už je obsaženo obojí. Haunted.
Coil - Fire of the Mind
Gymnázium jakožto jedna z nejhorších a neskutečně ubíjejících zkušeností nabízel dost prostoru k objevování na bázi lehkého eskapismu. Coil mě štvali albem Ape of Naples a jeho naoko nesourodými prvky, které však při uvolněném poslechu dávaly prazáhadný smysl a platí to doteď. DJ set před Hypnopazuzu v Berlíně 2017 vyvolal ducha Johna Balance se Sleazym syrovější verzí milovaného otvíráku desky a námořníček hned nato stvořil Krista.
Black Sabbath - Iron Man
Nejvýraznější iniciační zážitek vůbec, v rámci výsadku na skautském táboře. Do dvanácti jsem poslouchal jen věci z Óčka, v tuhle kouzelnou chvíli se zavázanýma očima a s Black Sabbath z autorádia zbystřím smysly, hlavně ten jeden. Po tom, co najdeme cestu zpět do tábora a pak i dál, hledám doma máminu kytaru a cédéčka v knihovně a všechno dostává konečně tvar. Stále stejně esenciální záležitost, bez nostalgie a bezpáteřního ironického odstupu.
Moolah - Crystal Waters
Přestože je to má nejoblíbenější věc za posledních deset let, zbytek desky se mi moc nelíbí. Studiem Moolah možná prorůstala kdejaká magická bylina, ale kdybych měl zůstat v této rovině, song mi připomíná naopak hlavu, která z takového oblaku ráno procitne a nadechne se prvního, elektrizujícího poryvu větru. Child wonder, žádný childlike wonder.
Anna Domino - In The Land of My Dreams
Srdečný/í vibe, z každého songu i mimo album East and West se časem klube klenot. Nejčistší expresionismus. Jemnější tah – důležitější tah.
Residents - Rest Aria
Řada desek Residents před jejich objevením MIDI a ubývající důsledností tajení identit je mi blízká nejen sureálným pitvořením se svým současníkům (vždy s patřičným respektem!), ale i výsledkem všemi směry expandujícího unikátu se zcela vlastním jazykem (místy doslova) i okem (doslova). Na první, nejmilovanější desce, rovnocenně s Not Available, je zcela spontánní a esenciální víření v tomto duchu stejně zábavnou věcí, jakou je dosud slušnou částí posluchačů nepochopené Eskimo. Rest Aria se dost vymyká i všemu řečenému. A takhle by se dalo pokračovat donekonečna.
Gwen Stefani - Rich Girl
Moje první CD v životě bylo od Britney Spears na základce, a i když jsem ho směnil za Eminema, větší žánrová rozvětvenost, harajuku girls a noční můry z některých klipů Gwen Stefani trumfovaly. I nynější optikou se suverénně vymyká někdejším popkulturním atributům, možná by mohla být i mimo hledáček kolektivu Tiqqun.
Wu-Tang Clan - Triumph
Eminem je svébytná jednotka, ostatnímu hip hopu/rapu jsem do puberty odolával. Zlom přišel v McDonaldu u Happy Meal za vysvědčení. Klip k Triumph v televizi se hemžil drsnými i zlými manýry, ale s evidentní nadsázkou. Té může ubývat a ani o nadsázku nemusí jít, ale ani jedno bych tehdy neocenil a víc neocením ani teď. Velké dveře ke stěžejní vrstvě, jíž je hravou i údernou formou podaná sociální kritika.
Tim Story - The Moors
Tribálně ambientní kompilace Nightlands je vzácný artefakt místy připomínající luciditu probdělé noci. Prosté místa i času, jen atmosféra.
Joe McPhee - Shaey Jake
Každé letošní páté ráno začíná tímto syrovějším bratránkem Davisova Bitches Brew. Aneb když Sun Ra vystřelí Jamese Browna do vesmíru v elegantně zrezivělém korábu.
guilty pleasure: Mrs. Miller - A Hard Days Night
Život ve dvou a půl minutách. Pro princeznu Lentilku.
Orient
bandcamp kapely
Tomáš Palucha
bandcamp kapely
živě:
Rekomando 10 let
19. 6. 18:00 Rekomando, Praha
fb událost
Punx Treffen Zarch
3. 7. 2020 Liběšovice
fb událost
Festival UTOpije
4. 7. 2020 koupaliště Úžlebec
fb událost
foto © Mária Karľaková
redakce 28.01.2021
Kolik znáte kapel, co mají v přebalu desky vlisované brouky? Kde bere inspiraci a jaké kapely ovlivnily kytaristu Nulajednanulanula?
redakce 21.01.2021
Kontrabasista Michael Krásný vydal letos sólovku, vídat ho můžete také po boku Laca Décziho v kapele Celula New York.
redakce 19.12.2020
Brněnský trumpetista má zkušenosti s hraním doma i v zahraničí, nedávno vydal s Cotatcha Orchestra debut Bigbandová elektronika. Jak zvládl výběr jedenácti srdcovek?
redakce 25.10.2020
Pianista, skladatel a aranžér Michal Worek vydal nedávno debut Piano, sám ovšem žádný debutantem na hudební scéně není.
redakce 26.09.2020
Skladatel a multiinstrumentalista Jan Šikl se kromě svých kapel Zabelov Group a Korjen věnuje zejména tvorbě scénické hudby. Jaké skladby ho provází životem?
redakce 11.09.2020
Programový ředitel lidskoprávního festivalu Jeden svět doporučuje filmy, které byste neměli minout.
redakce 06.09.2020
Kteří interpreti provází Žofii Kabelkovou životem? Bohové i bohyně, legendy tuzemské i zahraniční.
redakce 30.08.2020
Písničkářka a herečka Jana Šteflíčková už bezmála deset let hraje jen sama s kytarou. Vydala čtyři alba a zakládá si na komorních, ale kontaktních koncertech.
redakce 26.07.2020
Jedna z výrazných osobností tuzemského kulturního dění, hudebník, dramaturg, kurátor a básník Jan Kunze, představuje jedenáctku zásadních písní.
redakce 17.07.2020
Spojení „český bluesový písničkář“ se příliš často neobjevuje mimo okruh žánrových médií či periodik, ovšem Jan Fic zaujal svým albem Město natolik široké publikum...