Pozornost publika si získali díky textům a pódiové prezentaci, za týden na festivalu Bonjour Brno.
Pod zkratkou T2G se skrývají francouzská dvojčata Théotime a Jean Rosierovi, jejichž hudební tvorba se pohybuje na pomezí rapu a popu. Pozornost publika si získali díky textům a pódiové prezentaci, vystupovali po boku Vladimira Cauchemara, Hatika nebo Kendjiho Giraca. Do České republiky zamíří poprvé v rámci festivalu Bonjour Brno. Koncert proběhne 17. května 2026 v Kabinetu múz.
S-crew – Du vécu
Tenhle track člověka zasáhne, je totiž o životních zkušenostech a touze uspět. O vnitřní síle, která hřímá uvnitř nás všech a žene nás vpřed.
Orelsan – Notes pour plus tard
Dobře pojaté téma dospívání. Nese super poselství pro mladé.
Stromae – Formidable
Parádní rozchodový song, hodně dojemný.
Nekfeu – Etre Humain
Song z desky Feu je úvahou o životě. Hodně nás ovlivnil při prvních pokusech psát vlastní tracky.
Charles Aznavour – Hier encore
Nostalgická píseň, která je pilířem francouzského šansonu. Nádherný, poetický text.
Nekfeu – Plume
Píseň o hluboké lásce k psaní a hudbě. Song vyjadřuje vášeň, která spojuje umělce s jeho pomyslným perem, představuje potřebu se vyjádřit.
Diam‘s – Si c'était le dernier
Si c'était le dernier je mistrovské dílo. Tenhle song vyšel před deseti let a popisuje životní cestu raperky Diam’s. Je to její zatím poslední píseň a je nesmírně jímavá.
1995 – La source
Tenhle zvuk je jeden z těch, díky němuž jsme dostali chuť začít dělat vlastní věci. Refrén „On prend l'rap à la source...“ obsahuje všechno.
La fouine – D'où l'on vient
La Fouine je taky jeden z důležitých umělců, které jsme v mládí hodně poslouchali. Tenhle track vypráví o tom, že nikdy nesmíme zapomenout, odkud pocházíme, a neměli bychom se úplně vzdálit svým kořenům.
T2G – Sous les étoiles
Dovolíme si přidat i jeden náš track, je součástí projektu Interlude. Baví nás, protože vystihuje aktuální problémy mladých lidí naší generace. Mezi pochybnostmi, úzkostí a závislostmi se zabýváme různými tématy, které jsou součástí každodenního života mladých lidí.
Dalida – Mourir sur scène
Tohle je velká francouzská klasika a pro nás už dnes takové guilty pleasure. Sdělení je jasné: odevzdat se hudbě a zemřít pro ni na scéně.
Linda Straková založila spolu so svojou kamarátkou Biankou Šipecovou kolaboratívne fashion médium Kunterakt zamerané na upcykláciu a spracovanie textilného odpadu. Inými slovami, vyberú „trash“ a spravia z neho „treasure“. V rámci nové série merchandise Full Moonu o který se postaral právě Kunterakt vydáváme rozhovor s Lindou, který vyšel ve Full Moonu #161. Doporučujeme zejména poslední repliku!
Slova jako autenticita hubnou, když člověk vidí, kolik neautentické práce stojí její udržování. Ještě těžší je se vypořádat se s mizící jistotou, že kdokoliv, kdo se na obrazovkách objeví, je hmatatelná osoba...
Praha, O2 arena. Hubený vousatý muž se šedivými vlasy stojí na židli. V rukou housle, cele se oddává hudbě, kterou hraje, zaklání se, svíjí se, div že se ze svého vratkého piedestalu nezřítí. Vrcholí koncert Nicka Cavea & The Bad Seeds k desce Wild God. Vzpomínky, které mi vytanou na mysli při vyslovení jména Warren Ellis. Jsou pravdivé?
„Nechte svět za plotem!“ láká plechový reklamní banner ke vstupu do zahrady Galerie Villy Pellé nedaleko stanice Hradčanská. Poutač vyzývající ke vstupu do bezpečné galerijní zóny souzní s hlavním tématem výstavy, kterým je už z jejího názvu The Rest Interval zřetelný odpočinek.
Dnes je The Forest poznámkou pod čarami, na kterých tančí Byrneovy ceněné soundtracky i sólovky jako The Catherine Wheel, oscarový Poslední císař, Look Into the Eyeball nebo American Utopia.
Nejde o vyčerpávajícího průvodce ani analytický rozbor každé položky, spíš o intuitivní mapu vlivů, nálad a momentů, které ho inspirují. Guilty pleasure!