Hledání ztraceného lesa (David Byrne)

Dnes je The Forest poznámkou pod čarami, na kterých tančí Byrneovy ceněné soundtracky i sólovky jako The Catherine Wheel, oscarový Poslední císař, Look Into the Eyeball nebo American Utopia.

Jako civilizace máme obdivuhodnou tendenci střílet se do nohy. Té, co dělá malé kroky pro člověka, velké pro lidstvo. Přistání na Měsíci? Prásk, válka studená i vietnamská. Návrat k Měsíci, s živým přenosem záběrů jeho odvrácené strany? Prásk, válka s Íránem s hrozbou amerického jaderného úderu. I když si odmyslíme atomovky nulující celé národy – zatímco kosmická loď Orion pospíchá vstříc rekordní vzdálenosti živé posádky od její domovské planety, Země pospíchá s posádkou nás všech do pekel klimatické změny. Hle, člověk, můžeme sarkasticky vyhrknout a znít, jako když se nabíjí pistole.

„One foot in the pearly gates and one foot in the flames,“ uslyšíte i v červnové Praze, kde se také zastaví turné k nové desce Davida Byrnea Who Is the Sky. Věta z písničky When We Are Singing se mi kryje s jinou, slavící letos pětatřicáté výročí oficiálního vydání, i když poprvé zazněla ještě o pár let dřív.

„One shot from the gun and we will be blown apart,“ zpívá hlas připomínající chlapecký, i když patří německé herečce Geno Lechner. V roce 1988 ji experimentální divadelník Robert Wilson obsadí do role „coury“ v představení nazvaném Les, jehož premiéru uvede západoberlínské Theater der Freien Volksbühne.