Články / Seriály

Anketa – festivalová, léto 2021, díl 1.: „Hele, ono to asi fakt bude.“

Anketa – festivalová, léto 2021, díl 1.: „Hele, ono to asi fakt bude.“

redakce | Články / Seriály | 23.06.2021

Léto je od pondělka v plném proudu, a přestože byli někteří skeptičtí, alespoň momentálně to vypadá tak, že festivalová sezona nejenom že bude, ale bude vlastně docela bohatá. Na velké desetitisícové festivaly si ještě nějakou dobu budeme muset počkat, ale nabídka menších akcí, ať spikleneckých či profesionálních, bude pestrá a široká. Oslovili jsme pořadatele několika z nich a ptali se na to, jak přípravy probíhají a proč na jejich akce jezdit. Odpovědi jsou stejnou měrou zajímavé jako překvapivé, posuďte sami. Navíc je to pouze první část, druhý díl ankety bude následovat příští týden.

David Gaydečka (United Islands of Prague, 25.-26. 6.)
Antonín Kocábek (Boskovice, 8.-11. 7.)
Sabina Coufalová (Okolojeles, 16.-17. 7.)
Dušan Svíba (Colour Meeting, 23.-24. 7.)
Tomino Kelar (Pop Messe, 23.-24. 7.)
Barbora Koritenská a Libor Staněk (Vivat vila, 23.-24. 7.)
Michal Schmidt (Folkové prázdniny, 24.-31. 7.)
Pavel Uretšlégr (Beseda u Bigbítu, 6.-7. 8.)
Jan Jílek (LFŠ, 6.-12. 8.)

Kdy jste poprvé uvěřili tomu, že letošní ročník vašeho festivalu opravdu proběhne?
SABINA COUFALOVÁ (OKOLOJELES): Myslím, že to bylo někdy mezi listopadem 2020 a květnem 2021. Těžko se v tom období temna orientuje. Klasické střídání manických a depresivních fází. Ale když vidíte frontu před Primarkem, tak si řeknete, že festival v lese je asi pohoda.

DAVID GAYDEČKA (UNITED ISLANDS OF PRAGUE): Je to náročné, ale snažíme se držet optimismu po celou dobu. Že by ta pandemie neměla zeslábnout, tomu jsme nikdy nepropadli. Definitivní rozhodnutí, že United Islands of Prague letos uskutečníme v plánovaném červnovém termínu, padlo v polovině května.

JAN JÍLEK (LFŠ): Tahle otázka je ne úplně šťastně koncipovaná, protože já jsem loni i letos věřil, že Filmovka proběhne. Nikdy jsem v jádru nepřestal pochybovat, nikdy se to u mě nepřeklopilo do pocitu „hele, ono to asi fakt nebude“. Blízcí kolegové mi to případně snad dosvědčí…

TOMINO KELAR (POP MESSE): Před chvilkou, máme na to dva měsíce, abychom to postavili.

ANTONÍN KOCÁBEK (BOSKOVICE): Byl jsem o tom přesvědčený od začátku. Otázkou bylo, v jaké podobě a jakém rozsahu. Připravovali jsme souběžně několik variant. Po loňském roce jsme ale už byli do značné míry se situací srovnaní. A cokoli zrušit se dá vždycky – to je až to poslední.

BARBORA KORITENSKÁ A LIBOR STANĚK (VIVAT VILA):
Barbora: Doufali jsme po celou dobu. Máme výhodu, že patříme spíš k menším festivalům, to nám dávalo naději, věřili jsme, že menší akce povolené v létě budou. Takovou první vlaštovkou bylo začátkem května zveřejnění balíčků pro kulturu. Samozřejmě tu ale bylo riziko, že celoroční práce na přípravách přijde vniveč.
Libor: I když to zní paradoxně, tak naplno jsem uvěřil už minulý rok na konci srpna, hned poté, co se nám podařilo uspořádat první ročník. Možná jsem v tomto ohledu pandemickou situaci vytěsňoval, ale ani na okamžik jsem si nedokázal představit, že na první ročník letos nenavážeme.

MICHAL SCHMIDT (FOLKOVÉ PRÁZDNINY): Bylo to někdy v březnu, kdy už covidová čísla měla snižující trend.

DUŠAN SVÍBA (COLOUR MEETING): Slepou vírou jsem tomu věřil po celou dobu. Samozřejmě s plánem, co dělat, kdyby to vypadalo, že festival neproběhne. Je to něco jako obranný mechanismus organismu, aby nezkolaboval. Kdybych o tom měl nějak hlouběji přemýšlet, nevěřil bych ještě teď.

PAVEL URETŠLÉGR (BESEDA U BIGBÍTU): V průběhu dubna jsme začali doufat, že by Beseda letos mohla proběhnout. Od začátku května, v okamžiku, kdy se objevily rozvolňovací balíčky pro letní kulturní a společenský provoz, považujeme za velmi reálné uskutečnění Besedy 2021. Nicméně zůstáváme pokorní, situace se nám zdá stále křehká a může se změnit během pár dnů.


Jak hodnotíte počínání vlády v rámci uvolňování kulturních akcí a jaké vám to přineslo a přináší nástroje, výhody nebo komplikace?
SABINA COUFALOVÁ (OKOLOJELES): Rozčilovat se a debatovat nad tím, jak je všechno chaotické, nejednoznačné a dost často v rozporu, můžeme asi pořád. Cením to, že v podstatě hned vznikly různé akční lobbistické skupiny ze sféry kultury, které tuto informaci předávají do vyšších pater. A co s tím vším? Prostě nějak synchronizovat zdravý rozum s nařízeními a nezapomenout myslet pořád trochu punkově.

DAVID GAYDEČKA (UNITED ISLANDS OF PRAGUE): Jsme rádi, že se uvolňování rozeběhlo. Je asi vlastně jasné, že s vládou, která mění ministra zdravotnictví tak často, jak jsme to všichni v přímém přenosu zažívali, nebylo vlastně nic možné dohodnout. To samozřejmě škodí, neboť kulturní akce potřebují pro organizaci a propagaci dostatečný předstih, někdy pár měsíců, někdy rok i déle. Proto je velice náročné uvést akce do provozu a ne všem se to podaří tak, jak jsme původně chtěli. Výhody v chaosu žádné nespatřuji.

JAN JÍLEK (LFŠ): Toto není na stručnou odpověď, ale na román. Ten by mohl parafrázovat Márqueze a jmenoval by se Kronika zbytečné smrti. V rámci tolika obětí je zřejmé, že kultura je zbytná, zbytné je vlastně všechno… Samozřejmé je, že jsme se všichni poučili a musíme přijmout fakt, že kultura je v rámci státního aparátu této země absolutně na chvostu. Celá pandemie nás donutila netušeným způsobem improvizovat, najít velké rezervoáry energie a ujistit se, že to, co děláme, má opravdu smysl.

TOMINO KELAR (POP MESSE):
Počínání vlády – 3/10
Nástroje – žádné
Výhody – žádné
Komplikace – mnoho

ANTONÍN KOCÁBEK (BOSKOVICE): Jako naprosto chaotické, nepřehledné, nejasně i mnohoznačně formulované, a navíc neustále se měnící. Což mimo jiné přináší rezignaci ze strany návštěvníků na ochotu spolupracovat. Většina z nich pouze „dělá, co musí“. Amatérismus úředníků se tak obrací proti nim samotným. S komplikacemi se dá pracovat, s nejistotou a nejasnými formulacemi už hůře. A když se někdo obrátí na odpovědná místa, která by mu měla poskytnout informaci, ale ani tam nevědí, jak by se měla některá ministerská rozhodnutí konkrétně realizovat v praxi, je to trochu nemilé...

BARBORA KORITENSKÁ (VIVAT VILA): Vláda obecně při zvládání epidemie selhala. Téměř každodenní změny pravidel, nedostatečná informovanost občanů, neochota komunikovat nebo zdlouhavé a poměrně složité vyplňování žádostí o kompenzační bonusy, na které navíc ne každý dosáhl… Nejen pro kulturní segment to byla opravdu velká nejistota. Snad jediné, co bychom kvitovali, byla snaha ministra Zaorálka o jakýsi plán rozvolnění v kultuře. I ta ale přišla pozdě a bez spolupráce se zástupci jednotlivých odvětví. Kultura je oblast, která nejde otevřít ze dne na den, plánování jednotlivých akcí zabírá měsíce. Je nám jasné, že to, co jsme zažili, byla mimořádná situace a nikdo ze začátku nevěděl, jak se s ní popasovat. Ale ty chyby se v průběhu roku opakovaly pořád dokola.

Výhody nám nastalá situace nepřinesla žádné, zato komplikací je hned několik – zajištění dostatečného množství hygienického zařízení, navýšení počtu zdravotnického dozoru, hlídání počtu návštěvníků… Ale jak jsem říkala – pořád patříme mezi menší akce, takže se to zvládnout dá.

MICHAL SCHMIDT (FOLKOVÉ PRÁZDNINY): Především kladně hodnotím přístup a snahu ministerstva kultury. Opravdu se snažili a snaží maximálně pomoci. Výrazně složitější byla situace z pohledu opatření ministerstva zdravotnictví. Změny jednajících a kompetentních osob velmi stěžovaly další postup a vnášely hodně chaosu. Nyní nejvíce trpíme tím, že nejsou stejná pravidla pro různé oblasti – to se týká především kontrol návštěvníků festivalu při vstupu.

DUŠAN SVÍBA (COLOUR MEETING): Chaos, amatérismus, nekompetence. Asi to ani není zlá vůle, ale většina úředníků nemá ani ponětí o tom, jak kultura funguje, tedy až na světlé výjimky.

Naše výhoda je v tom, že Colour Meeting je až na konci července. Máme víc času než kolegové, jejichž festivaly probíhají třeba v červnu, ti jsou pod daleko větším tlakem. Podílím se, prostřednictvím Music Managers Forum CR, na tvorbě návrhů uvolňování pro vládu a ministerstva, ale ty jednání probíhají jako na tobogánu, stále se něco mění. Takže vedle snahy zorientovat se v informacích, celou dobu prostě tiše doufám, že v červenci už to půjde.

PAVEL URETŠLÉGR (BESEDA U BIGBÍTU): Asi to bude znít překvapivě, ale pokud budeme mluvit pouze o uvolňování kulturních akcích, zdá se mi režim pro letošní léto vůči kultuře dosti vstřícný. Tabulka z kraje měsíce května s jednotlivými stupni rozvolnění je přehledná, jednotlivá uvolnění vychází z přesně stanovených faktorů či termínů a v konečném důsledku dovoluje během hlavní festivalové sezóny pořádat akce pro tisíce osob. Otázkou je, nakolik bude tato tabulka platná třeba v červenci…Ale jen pro kontext: neznám detailně rozvolnění v zemích Evropy, ale například v Kanadě jsou aktuálně povoleny akce pro max. 50 osob s tím, že to tak zřejmě bude celé léto…


Proč vyrazit zrovna na váš festival?
SABINA COUFALOVÁ (OKOLOJELES): Atmosféra u stolu je zde vždy příjemná. Když se zadaří, máte zadarmo bahenní masku. Případně se můžete projet na poníkovi.

DAVID GAYDEČKA (UNITED ISLANDS OF PRAGUE): Náš festival je určen všem těm, které baví poznat novou muziku, hudební projekty, které uslyší na festivalu de facto poprvé. Nejedná se o amatérské projekty, ale většinou o aktuální jména, která mohou mít hvězdnou dráhu právě před sebou. Pokud chcete být u toho startu, tak United Islands of Prague jsou jednou z možností. Pak je tu unikátní prostředí, kdy se festival po letech vrací na ostrovy v centru Prahy, nábřeží u Vltavy a do krásných parků v blízkém okolí, kde je fajn a dost prostoru pro každého, abychom se nemuseli tlačit jeden na druhého. Taková procházka do pražského centra s hudebními inspiracemi na každém kroku a náklady si regulujete sami, neboť si platíte sice občerstvení, ale vstup na koncerty je zdarma.

JAN JÍLEK (LFŠ): Letní filmová škola = LFŠ
L = léto, atmosféra teplem pulzujícího Hradiště, decánky, neusínání v noci, usínání v kině
F = filmy z celého světa a celé historie kinematografie, cukrárna pro všechny cinefily
Š = škola, kontext, vzdělávání se, chápání filmu, chápání filmem

TOMINO KELAR (POP MESSE): Kam jinam chcete vyrazit na dvoudenní hudební festival s takovým mezinárodním line-upem, takových tento rok u nás nenajdete mnoho. Zároveň ať je to jakýkoliv hudebně promotérský počin, jděte to podpořit! Náš festival vám nabídne kulisu rozpadlého stadionu a premiérový ročník v Brně. Oooooh.

ANTONÍN KOCÁBEK (BOSKOVICE): Protože je. (smích) Ne, vážně – jsme myslím dobrou alternativou pro všechny, kterým lezou na nervy akce, kde je polovina vystupujících stejná jako loni nebo předloni a stejná jako na padesáti dalších akcích. U nás značnou část line-upu tvoří neokoukaná jména, která polovina pořadatelů ještě pořádně nezná. Na druhou stranu bychom se rádi vyhnuli tomu, abychom nabízeli jenom to mladé, čerstvé a „cool“, a skončili tak u toho, že by si padesátníci a starší v publiku připadali mezi většinou ostatních návštěvníků trapně. Taky jsme vhodní pro ty, kteří mají rádi opravdu multižánrový program – jestliže jinde za to občas označují k hudebnímu programu přidružené jedno divadlo, jeden film a jedno autorské čtení za den, u nás jen například filmovou část programu dostanou v rozsahu samostatného festivalu. V neposlední řadě máme pěkné prostředí, ve městě i přírodě, žádnou rozžhavenou plochu daleko za městem.

BARBORA KORITENSKÁ A LIBOR STANĚK (VIVAT VILA):
Barbora: Festival Vivat Vila je unikátní především místem, na kterém se odehrává. Jeho centrem jsou unikátní prostory Kralovy vily a její přilehlé zahrady. Jedná se o prvorepublikovou stavbu, která patří k nejhodnotnějším puristicko-funkcionalistickým stavbám jižních Čech a která je momentálně odsouzena k demolici. Dům odráží vliv architektury Adolfa Loose a do dnešních dnů se zachoval v autentické podobě, beze změny vnějšího vzhledu či vnitřní dispozice. Během dvou dnů se zde divákům představí špička alternativní tuzemské hudební scény. Doprovodný program se pak koná v renesančním centru města Prachatice. Snažíme se o propojení dlouhodobé snahy o záchranu vily s kulturním oživením našeho rodného města. Propojujeme centrum a periferii, historii a současnost, tradici a modernismus. Hudební festival je pro nás forma, jak o této významné stavbě dát vědět, obohatit kulturní nabídku města a zároveň přilákat návštěvníky do centra města.
Libor: Především proto, že Kralova vila, kde se festival uskuteční, se za tu dobu stala jakýmsi živlem, ve kterém se splétá unikátní funkcionalistická architektura, společenský aktivismus a našlapaný multižánrový hudební program s pestrým doprovodným programem. Vila je zkrátka místem, kde se tyto tři na první pohled odlišné věci potkávají v jednom společném jmenovateli, a to je záchrana cenné památky. Každý účastník festivalu, který ten den vstoupí na území vily, se tak stává naším spolupachatelem k dosažení tohoto cíle. Není to jen o hudbě, ale i o aktivní spoluúčasti, skrze níž vám některé věci prostě nemůžou být jedno.

MICHAL SCHMIDT (FOLKOVÉ PRÁZDNINY): Přestože je letos příprava festivalu velmi komplikovaná – máme stále velkou nejistotu v potvrzených hudebnících z Velké Británie –, podařilo se připravit program vskutku mimořádný. V osmi dnech, v krásném prostředí renesančního zámku, v rodinné atmosféře, v dramaturgii spojené tématem „o krajině“ uslyší návštěvníci jedinečné představitele world music a lidové hudby z celého světa: např. Lina_Raül Refree z Portugalska a Španělska, Asmâa Hamzaoui & Bnat Timbouktou z Maroka, Arsen Petrosyan Quartet z Arménie a hlavně Leylu McCalla z USA.

DUŠAN SVÍBA (COLOUR MEETING): Protože u nás uvidíte/uslyšíte to, co nikde jinde. Všichni zahraniční účinkující budou mít českou premiéru a někteří z nich jsou současnými hvězdami zahraničních hudebních žebříčků a médií (Lina_Raül Refree, Liraz a Brìghde Chaimbeul). Vedle nich zahrají stálice (Iva Bittová & Dunaj, Načeva, Květy...) i aktuální objevy česko/slovenské scény (Povodí Ohře, Fvck_Kvlt, Arleta, Dingo...). Je to na krásném místě, bude tam dobré jídlo, relax, spousta známých.

PAVEL URETŠLÉGR (BESEDA U BIGBÍTU): Před nedávnem jsem se zařekl, že o našem festivalu takto osobně hovořit nechci. Proč na Besedu jezdíte vy?


Na kterou akci se kromě té, na níž se podílíte, chystáte a proč?
SABINA COUFALOVÁ (OKOLOJELES): Já osobně pojedu všude tam, kam pojede Viktor Palák.

DAVID GAYDEČKA (UNITED ISLANDS OF PRAGUE): Já se chystám na Czech music Crossroads do Ostravy. Jednak jsem zvědav na hudební objevy pořadatelů Colours of Ostrava a pak jsem tam také host jednoho z diskuzních panelů. Pak se dál bojím, že mi čas, který zabere to přesouvání termínů, restart našich festivalů i nastartování činnosti organizačního týmu, moc dalších akcí navštívit neumožní.

JAN JÍLEK (LFŠ): Časový harmonogram akcí se letos tak přeskupil, že toto je pro mě nyní věštění z kávové sedliny.

TOMINO KELAR (POP MESSE): Skvělou Beseda u Bigbítu, jako každý rok, a možná i tu zmenšenou Pohodu.

ANTONÍN KOCÁBEK (BOSKOVICE): „Srdcovka“ je Beseda u Bigbítu, kde vždy najdu tu nejlepší hudební sestavu. Kvůli atmosféře a lidem ale budu i na Hradeckém slunovratu a doufám, že se mi podaří dostat i na pár dalších, jako je Pokořen nebo Meziprostor…

BARBORA KORITENSKÁ A LIBOR STANĚK (VIVAT VILA):
Barbora: Bohužel tím, že v Kralově vile pořádáme během léta kromě festivalu další menší akce, se letos moc jinam nepodíváme. Určitě si ale nenecháme ujít táborskou Transformu. Je nám blízká nejen lokalitou, ale hlavně tím, že se snaží propojovat místní iniciativy s nadregionálními celky. Taky nabízí různou škálu akcí, od výstav přes koncerty, performance, divadla až po přednášky. Zvlášť si ceníme jejich přístupu k veřejnému prostoru a toho, že dávají docela velký prostor architektuře. Baví nás, jak dokáží neotřelým způsobem využít různá veřejná místa. Z dalších jihočeských akcí bych ráda vypíchla písecký Cool v plotě a festival Dobršská brána, který se odehrává v krásné vesničce v šumavském podlesí.
Libor: Já to mám celkem jednoduché, jelikož letos v rámci hudebních festivalů kurátoruji několik básnických čtení. V půlce července mě tak čeká Okolojeles na Vysočině a na konci léta festival v Hradci Králové pod záštitou menumusic. Poprvé se ale podívám i na třetí ročník uměleckého festivalu Tehláreň v Liptovském Mikuláši na Slovensku. S Živou vilou jsou nám taky sympatický aktivity našich sousedů Parkbouda ve Vimperku.

MICHAL SCHMIDT (FOLKOVÉ PRÁZDNINY): Určitě pojedu na Crossroads v Ostravě a uvidíme, na které další akce.

DUŠAN SVÍBA (COLOUR MEETING): Chystám se na Hradecký slunovrat, protože je tam pár koncertů, které mě zajímají, a taky tam pravděpodobně budu hrát. Rád bych na Šramlfest ve Znojmě, protože to dělají kamarádi a je tam moc dobře. Potom objedu pár akcí s kapelama, které bookuju, a nakonec budu mít rušný poslední srpnový víkend – v pátek 27.8. Dubioza Kolektiv v Brně a odtud rychlý přesun na Moody Moon Noize do Mariánek, protože to je prostě MUST.

PAVEL URETŠLÉGR (BESEDA U BIGBÍTU): Bohužel z pracovních z důvodů se letos v létě skoro na žádný hudební festival nepodívám. Tedy kromě slovenské Pohody. Nicméně pokud bych mohl, určitě vyrazím třeba na Hradecký Slunovrat, Luhovaný Vincent, Vivat Vila, Okolojeles, Pop Messe, Moody Moon Noise, Jednota Polom. Všechny akce spojuje dobrá dramaturgie, výjimečné prostředí a lidé, kteří za jednotlivými akcemi stojí. Mám je rád, vážím si toho, co pro (nejen) hudební kulturu u nás dělají.


Co nám pandemie řekla o roli kultury v naší zemi?
SABINA COUFALOVÁ (OKOLOJELES): Asi jen potvrdila pravidlo, že baráky a auťáky se samy nezaplatí. A zároveň, že je pořád hodně lidí, kteří by pro kulturu obětovali všechno, což se někdy stalo téměř doslova.

DAVID GAYDEČKA (UNITED ISLANDS OF PRAGUE): Pandemie potvrdila, že kultura je vedle vzdělávání a zdraví jednou z nejcennějších oblastí našich životů. To, že tu byla úspěšná společná snaha účinkujících, producentů, diváků, kdy se spoustu různých aktivit realizovalo náhradními cestami, byla vzpruha. To, že velká část veřejnosti a nakonec i různé vládní programy pomáhaly kulturní scéně ten poslední rok částečně překonat, nebylo běžné ve všech středoevropských zemích. Na druhou stranu rétorika vlády a zejména představitelů ministerstva zdravotnictví často dělala dojem, že kultura je tou nejnebezpečnější branží, co se šíření viru týká. Myslím, že to tak nebylo, a držím teď palce všem z nás, na které to razantně dolehlo, abychom se co nejdříve vzpamatovali a našli cestu z toho průšvihu ven!

JAN JÍLEK (LFŠ): Částečně jsem už odpověděl. Jen doplním ten pozitivní aspekt: pandemie nám ukázala, že v kulturním sektoru je překvapivě velké množství lidí, které svoji akci, svoje kino, svůj filmový klub nikdy neopustí a budou bojovat proti všemu a proti všem do posledního dechu. Díky těmto lidem kultura v naší zemi přežije.

TOMINO KELAR (POP MESSE): Na to snad nemusím odpovídat, ne?

ANTONÍN KOCÁBEK (BOSKOVICE): Že je ta kultura natolik zakořeněná, a pro – sice menší, ale přesto podstatnou – část obyvatel natolik potřebná, že přežije cokoli. I pokusy o likvidaci pod záminkou ochrany zdraví.

BARBORA KORITENSKÁ A LIBOR STANĚK (VIVAT VILA):
Barbora: Podle nás se ukázalo, že ačkoli bývá kultura často podceňovaná, je pro všechny potřebná, možná by se dalo říct, že nezbytná. Většina lidí trávila lockdown doma, zvlášť přes zimu, u obrazovek televizí a monitorů nebo s knížkou v ruce. Knížky a filmy nám pomáhaly utéct do jiných světů, daleko od toho marasmu, kterým si všichni procházeli. Doufám proto, že se do budoucna nazírání na kulturu změní a už nebude odsouvána na vedlejší kolej, jak tomu dosud bylo.
Libor: Že je kultura nezbytnou duchovní náplní našich životů. To, že ji někdo v rámci pandemie odsunul na poslední kolej, beru jako zločin proti lidskosti. Supermarkety lidi nenakrmí, to může jenom umění.

MICHAL SCHMIDT (FOLKOVÉ PRÁZDNINY): Myslím, že to se ještě uvidí. Rád bych se domníval, že si většina lidí uvědomovala, co kultura pro život znamená. Ale jist si nejsem.

DUŠAN SVÍBA (COLOUR MEETING): Že je to Popelka, kterou zlá macecha jen zneužívá, že je těžké se s ní uživit, ale že bez ní stejně nemůžeme žít.

PAVEL URETŠLÉGR (BESEDA U BIGBÍTU): Mě osobně nic nového. Nechci působit příliš cynicky a ani přechytřele, ale během pandemie se jen v jakési destilované podobě ukázalo to, co je známo o porevolučním postavení kultury u nás už dávno. Politicko-společensky status kultury nedosahuje ani sekundární úrovně, významnější postavení a zastání ve společnosti než kulturní sektor měly u nás během pandemie například různé bizarní Asociace a komory (Asociace kadeřníků, Česká komora fitness). Problém je ale hlubší a dlouhodobý. Kulturu si česká společnost jako celek primárně spojuje se zábavou, která, jak víme, je první zbytná, politické strany i právě proto posílají na Ministerstvo kultury třetiligové politiky bez jakékoli znalosti provozu kultury a její problematiky (kreatury typu Staňka nebo Jandáka ponechme stranou, ale docela by mě zajímalo, jak by si s pandemickou krizí poradila paní učitelka Hanáková nebo pan zubař Besser, nominanti současné opozice KDU-ČSL, respektive STAN). Akcentace kultury jako prostředku ke kritickému myšlení, edukaci, vytváření dlouhodobých společenských hodnot chybí však nejen v politickém kontextu, ale i v širší společenské debatě a uvažování o kultuře. A často chybí i v samotné kulturní obci. Možná ale bude pandemie působit jako katarze, impulz k postupné změně postavení kultury v české společnosti. Jsem mírným optimistou.

Info

foto © Mária Karľaková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Anketa – festivalová, díl 2.: „Hrajeme s tím, co máme.“

redakce 29.07.2021

Oslovili jsme pořadatele několika festivalů a ptali se na to, jak přípravy probíhají a proč na jejich akce jezdit. Odpovědi jsou stejnou měrou zajímavé jako překvapivé, posuďte sami.

Tak daleko, tak blízko: Pavel Karous

redakce 27.07.2021

Snad se Brňáci poučí od Pražáků, kteří svůj boj o veřejný prostor a architekturu už prohráli, říká Pavel Karous.

Vstupní prohlídka: Anika Nilles (Nevell)

redakce 26.07.2021

Přednáší na uměleckých školách doma, ale i ve Velké Británii nebo Kanadě, média její tvorbu označují jako "progressive pop". Naživo i u nás na Dobršské bráně.

3na3: Jan Tomšů (Zvěřinec)

Jiří Přivřel 23.07.2021

Zlínský kreativní spolek Zvěřinec zve na Slavnost v houští, festival rychlé a pomalé hudby. Co v něm číhá?

Vstupní prohlídka: Cacao Mental

redakce 22.07.2021

Zběsilá směs, unikátní koncerty, psychedelická elektro-cumbia z Milána. Ještě než v Poličce vystoupí, jsme z nich dostali pár unikátních náhledů na tento svět.

Kam na rajz s Bárou Olšanovou

redakce 21.07.2021

Festival Pop Messe se po pandemických bolestech a odkladech konečně dočká prvního ročníku. Členka pořadatelského týmu Bára Olšanová nám dala své tipy na to, kam dál o prázdninách vyrazit!

Vstupní prohlídka: Bibione

redakce 19.07.2021

Debutové album vydáné u Stoned to Death sklízí úspěchy, naživo si je můžete vychutnat třeba hned na prachatickém festivalu Vivat vila.

Tak daleko, tak blízko: Raptor Koch

redakce 18.07.2021

Multiinstrumentlista Stano Sninský zvaný též Raptor Koch hnízdí ve slovenské vesničce Jasenov v oblasti Humenné nedaleko Prešova. Jak odtamtud vidí svět?

Kam na rajz s Luďkem Strašákem

redakce 14.07.2021

Jeden z pořadatelů Folkových prázdnin a vedoucí Městského kulturního střediska Náměšť nad Oslavou Luděk Strašák zve na sympatické akce tohoto léta.

Vstupní prohlídka: Rest in Haste

redakce 13.07.2021

Písničky odráží polarizovaný a roztříštěný svět, co odráží jejich odpovědi na pár základních otázek?

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace