Články / Reporty

Krása není vždycky jemná (Ladě)

Krása není vždycky jemná (Ladě)

Shaqualyck | Články / Reporty | 31.03.2015

„My vám tu desku přehrajeme od A do Z, jak leží a běží,“ zahlásil už od pohledu natěšený Michael Kubesa a v očích se mu spiklenecky zablesklo. A jak řekl, tak s kumpány udělali. Sotva sál potemněl, počaly éterem rezonovat první verše úvodníku Ohoni, Ohoni, těsno jest…, škoda, že jen ze záznamu, nicméně kapela stihla zaujmout pozice. Napětí se dalo krájet, pánové briskně polaskali nástroje a do otvíráku Hadrem lešť se opřeli s takovou intenzitou, že valná většina zkoprnělého osazenstva rázem zapomněla na lihoviny a s pusou dokořán fixovala scénu. Tahle sestava ví, jak strhnout pozornost.

Chvíli na to si v Revoluční bere slovo rudá MACHO kytara Petra Uviry a Kubesova drsná poezie v mžiku dostává zcela nový nádech. Nakřáplý vokál sice pořád spolehlivě řeže jak rezavá žiletka, vlídné struny jej však nenuceně zjemňují, až z toho pán slova v refrénech polevuje a do vyhrávek šlapajícího soustrojí jen vlídně šeptá. „Další song se jmenuje CZas, čili něco jako česká prdel.“ Kytara jako fujara? Nebo balalajka? Basa temně přede svůj soulově omamný groove, bicí respektují souznění, ale odmítají zůstat pozadu. Sledovat Patrika Benka v akci je čirá radost, úhoz střídá úhoz s geometrickou přesností. Činely naštvaně řinčí a vy jen s vypětím všech sil vnímáte, jak se mistrovi zpod znělých blan derou na světlo boží pravidelné rytmy. A nad tím vším se vznáší nasupená grimasa prokletého básníka Kubesy z jehož chřtánu se v křiku nekompromisně valí zastávková mantra „Nenič mne, sloužím všem!“ A Kateřina se celou dobu tváří jak zasněná pohodovka, jenže postupně vygraduje v burácivé inferno. V majstrštyku Cirkus II mysticky probublávají ševelivé souzvuky skrz poetické texty, víčka těžknou, hlava pracuje na plné obrátky a procitá až v přemýšlivé Kleknu k nim.

Zásahem na komoru je zdánlivě nekonečná darda Oddech. Název klame tělem, o žádnou oddechovku nejde, basa Jiřího Patera si nás omotává kolem prstu svým nenápadným, leč dokonale sugestivním riffem, bicí kontrolují situaci, magická kytara obtahuje vágní kontury kalného nekonečna. Frontman se uchyluje k tureckému sedu, naplno pak vychází najevo, nakolik platným členem je staronový perkusista a příležitostný recitátor Víťa Halška. Jsem tak odpařenej, že jen stěží vnímám, jak Hraví přechází v roztěkaný Mechanický pomeranč, ve kterém se sladce zpívá o trampy zprofanované hučící Niagaře, rozervaných plicích a zpřerážených žebrech. Blues je blues a poezie života a smrti má mnoho podob. Sedící paša zní opět jen ze záznamu, je konec, pánové spokojeně vydechují a otírají zpocená čela. Mluvit v březnu o desce roku je samozřejmě předčasné, nicméně žhavé kandidáty bychom měli vést v patrnosti.

„Mně se chce strašně kouřit,“ ozvalo se z ničeho nic od mikráku z úst evidentně dojatého Michaela Kubesy. Ten v zápětí přizval na pódium sympatického přítele/šéfa, který se na přání kapely zhostil postu vykonavatele křtu. Šel na to od lesa. „Slovy klasika, co jim přát? Asi zdraví.“ A pak už se přidávalo, až se stropy otřásaly. „Od mlada se mi kurvi nalada,“ hřímal nesmlouvavý šansoniér Kubesa v populárním jakože beatlesáckém fláku Óbladi óbladá. Jen stěží by něco mohlo být dál od pravdy, žádná blbá nálada, lidi byli v sedmém nebi. Končilo se, jak jinak, Ostravou. Stylově a na vrcholu, jak to dovedou jen ti nejlepší.

Info

Ladě
25. 3. 2015 Parník, Ostrava
foto © žakelýna

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nikdy to nikomu neřeknu: tandemová instalace v Galerii Průchod

Minka Dočkalová 01.05.2021

Autoři výstavy jsou partnery a v nově připravené výstavě se rozhodli zúročit svou zkušenost se závažnými zdravotními problémy v dětství.

Pouliční umění na krabicích od pizzy (Jan Vykypěl, Galerie Průchod)

Minka Dočkalová 02.04.2021

Součástí výstavy je kolekce pomalovaných obalů od pizzy. Využití odpadního materiálu ilustruje Vykypělův obvyklý způsob práce, jejíž jádro tkví v procesu tvorby.

Festival na dosah myši - SXSW 2021

David Čajčík, Michal Pařízek, su 25.03.2021

Jaké to je dívat se čtyři dny po nocích na kapely, filmy a moudré diskuze? Přinášíme report z online festivalu SXSW.

Chyba jako náznak změny: Galerie Průchod nekončí

Minka Dočkalová 11.03.2021

Umělci byli konfrontováni s tím, jak jednoduché je dostat se z rubriky Kultura do sekce Zločiny a soudy - prostřednictvím této situace na vlastní kůži prověřili vratkou hranici mediálního prostoru.

For k-punk 2021: postkapitalistické touhy

Mia Kordová 07.02.2021

Čtyřhodinový zážitek odstartoval Tim Lawrence videem nazvaným What is post-capitalism? Oslava života a díla britského kulturního teoretika Marka Fishera.

Galerie Průchod: veřejný výstavní prostor pro nikoho

Minka Dočkalová 21.01.2021

Umělci z Brna uspořádali vernisáž „pro nikoho“. Ve veřejném průchodu domu na Údolní nainstalovali velkoformátové grafiky.

Eurosonic Noorderslag 2021: Možnosti tu jsou

Aneta Martínková, su, Jakub Béreš, David Čajčík 18.01.2021

Přesun kultury na síť pokračuje. V online prostředí proběhl během minulých pár dní i největší a nejrespektovanější evropský showcase festival.

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace