Články / Reporty

Křest bez křtu a vyplavený adrenalin (Metronome Blues a spol.)

Křest bez křtu a vyplavený adrenalin (Metronome Blues a spol.)

Martin Řezníček | Články / Reporty | 26.09.2016

Druhý křest alba Sides z produkce Metronome Blues se uskutečnil ve sklepním prostoru pražského Klubu FAMU. Kapela si pozvala hosty Wild Tides a Kill the Dandies!, jenom na ten křest nějak nedošlo…

První obsadili pódium Wild Tides. Jestli se dá jejich koncert popsat jedním slovem, tak je to punk. Výstřední leader Jakub Kaifosz – mimochodem vystoupil i v Brně ve formaci Lazer Viking – se v komunikaci s publikem omezuje většinou na pouhé čau, zbytek už je domlouvání se spoluhráči („Už můžem?“). Show je splašená, každá vteřina drahá a píseň někdy skončí dřív, než začne. Kapela ale funguje a je sexy, ať už hraje surf rock, garage punk, nebo osmdesátky.

Kill the Dandies! se na scéně objevili v roce 2007, z účinkujících tedy působí nejdéle, což jim zaručilo i největší množství fanoušků a nebouřlivější ovace. La Petite Sonja, blonďatá klávesačka/zpěvačka, mohla některým divákům podsouvat spojení Sonic Youth a poslech naznačil, že podobnost nebude čistě náhodná. Kill The Dandies! chvíli vyvolávali duchy rock and rollu a na moment nasedli do dostavníku letícího prérií, aby nakonec zaparkovali v potemnělé třicet let staré garáži. Koncert pokrytý závojem psychedelie, který ovšem dovoloval energii unikat mezi omámené posluchače, násobně překonal to, co můžeme slyšet na studiovkách kapely.

fotogalerie z koncertu

Hlavní aktéři Metronome Blues, v čele s Novozélanďanem Rhysem Braddockem, tady neměli takovou podporu jako předchozí band, ale i tak si Braddock pochvaloval dobrou návštěvu. Brněnská parta, stylově ukotvená v noise rocku, si už první křest, včetně polévání bohemkou, odbyla v Kabinetu Múz, takže došlo jen na představení alba prostřednictvím odehraných písní. V undergroundovém prostoru to bylo víc než adekvátní.

Metronome Blues i ve třech postavili zeď zvuku tak silnou, že by ji neprorazila ani mordorská beranidla, mohla být ale narušena jedním špatně zvoleným tónem. Nestalo se, a Braddock s českými spoluhráči ukázali, že i dnes zůstává síla tří elementů rocku (kytara-basa-bicí) nezměněna.

Jak se večer přibližoval ke svému konci, bylo tak strašně svůdné zavřít oči a nechat pod kůži pronikat kytarové plochy, které Braddock bohatě vybavený efektovými pedály a looperem skládal do vrstev tlustých jako zimní ponožky. Zvuk hlasitý, a přesto překvapivě křehký, zanechávající v uších vzdálené zvonění a v hrudi vzduchoprázdno po vyplaveném adrenalinu.

P.S.: Neví někdo, proč Braddock zpívá do dvou mikrofonů?

Info

Metronome Blues, Kill the Dandies!, Wild Tides
23. 9. 2016, Klub FAMU, Praha

foto © Tereza Kunderová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.