Články

Lo Còr de la Plana - středověk, co má koule

Lo Còr de la Plana - středověk, co má koule

Anna Mašátová | Články | 04.10.2013

Cizokrajné jméno, přesto vám není neznámé? Nemýlíte se, Lo Còr de la Plana nebyli v Čechách poprvé. Uskupení se zrodilo roku 2001 ve francouzském přístavním městě Marseille a své jméno odvozuje od slova còr (srdce) a přístavní čtvrti La Plaine, nazývanou v okcitánštině La Plana.

Srdce La Plaine vzniklo v místech, kam dříve chodili námořníci a synáčci z bohatých rodin za děvkama a chlastem, ale také tam, kde se znovuzrodila hrdost na téměř vyhynulý jazyk lenga d'òc. Pestrá směska obyvatel složená převážně z bohémů a přistěhovalců z kolonií si nade vše váží své kulturní rozmanitosti, v křivolakých uličkách okcitánštinu opravdu zaslechnete. Středověký jazyk bojující o přežití se nevzdává, odhady hovoří o jedné až osmi stovkách tisíc mluvčích, a podobně jako bretonština zažívá pomalý revival i díky hudbě.

Frontman Manu Theron se v La Planě narodil, dětství ale strávil v Alžíru. Hudební zážitky z mládí i cest ho dovedly k založení vlastní kapely, a tak se zrodili Lo Còr de la Plana, vokální projekt, který si vypomáhá jen perkusemi. Prozatím jsou k mání pouze tři alba. Es Lo Titre, vydané před deseti lety, se koncentrovalo na okcitánské náboženské zpěvy. Tant Deman z roku 2007 obsahovalo písně slavnostnějšího a radostnějšího rázu, zatímco poslední Marcha! se obrací k mnohem světštějším a současnějším tématům. Kromě rady, jak udělat z gangsterů anarchisty, upozorňuje na praktiky podsvětí i lenost politiků.

Akropole měla sice do vyprodání daleko, ale jak se zdálo, ansámbl to bral spíš s humorem. Poloprázdný sál se smíchem pozdravili, ostatně v rozhovoru pro mlog.cz (http://www.mlog.cz/rozhovory/2013-09/manu-theron-lo-cor-de-la-plana.php) zmínili, že jednou vystupovali v Denveru pouze pro ostrahu a barmanky. Pětice fešných Francouzů zahájila vokálně, připomínajíc tak bohoslužebné zpěvy. Brzy se však půlkruh, ve kterém zpěváci stáli, rozpadl, tempo se pozvolna zrychlovalo, přidalo se dupání do ozvučných desek, tleskání a perkuse. Hned druhou skladbou, Sant Trofima, připomněli nejen dobu, kdy to měli králové nahnuté, pokud se k jejich poddaným dostaly nástroje vhodné ke stínání hlav, ale také nejnovější nahrávku.

Lo Còr de la Plana jsou mistři nekonečných písní, monotónnost je jim ovšem cizí. Ačkoliv to vždy už už vypadalo, že úsek končí a začal se ozývat potlesk, pánové spustili ještě rychleji. Vokály se proplétaly i souzněly, především ale komunikovaly s vůdčím Théronovým hlasem. Ani frenetické tempo a dokonalá souhra nezahnaly podzimní sychravost, chladné počasí kapele natolik připomnělo zimní čas, že spontánně spustila vánoční píseň. A aby nebyli udýchaní jen oni, naučili návštěvníky tradiční kolový tanec.

Jeden z nejlepších koncertů, který letos agentura Rachot uspořádala, byl bez přehánění strhující. Je příjemné vidět, že návrat ke středověkým písním neznamená jen maškarádu v kostýmech v hradních kulisách.

Jak praví Lo Còr de la Plana ve skladbě Bosin, „pokud se vám naše hudba nelíbí, stáhneme vám kůži ze zadku a uděláme si z ní tamburínu“. Nicméně to nehrozilo.

Info

Lo Còr de la Plana (fr)
28. 9. 2013, Palác Akropolis, Praha

foto © Tomáš Moudrý

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Protokol: Haštal Hapka

redakce 29.05.2024

Mimo jiné napsal hudbu k jednoaktové opeře pro jazzové kombo, smyčcové kvarteto a ansámbl sólistů, jejíž premiéru uvede bienále NODO. Na jaké hudbě vyrostl?

Tomáš Poprik (ObrFest): Baví mě potkávat usměvavé lidi

Mariia Smirnova 28.05.2024

Letos přibude scéna na Trchové zahradě, kde mezi jahodami a pod třešní budou divadla, workshopy a v pozdějším odpoledni koncerty převážně ženských interpretek.

Ztracené zvuky (claire rousay)

Julia Pátá 27.05.2024

Moje pozornost se přesune na jméno Elliotta Smithe. Místy je překrývá bledě modrý fender, který jemnými arpeggii a ojedinělými akordy objímá ambientní podkres.

Kam na rajz s Michalem Vojcechem (Festival Habrovka)

redakce 27.05.2024

Michal Vojcech z festivalu Habrovka zve na tři letní festivaly a jeden podzimní koncert. Co to bude?

Pečlivě organizovaný chaos (RuinsZu)

Kryštof Kočtář 26.05.2024

„Na cos to sakra přišel? Už zvukovka mi málem urvala hlavu!“ vítal mě před koncertem RuinsZu v Paláci Akropolis známý. Tedy alespoň myslím.

Vstupní prohlídka: Stratopilot

redakce 24.05.2024

Debutové EP odráží zkoumání okolního světa i uchování prchavých pocitů. Totéž jsme sledovali v následujícím dotazníčku.

Pořadatelská: Michael Šimon (Selection)

redakce 23.05.2024

Booker Michael Šimon zve na Beth Ditto a taky doporučuje unikátní vtipnou elektroniku reflektující témata přistěhovalectví, identity a střetu kultur. Co víc?

Doug Robb (Hoobastank): Jak velí upřímnost

Eva Karpilovská 22.05.2024

„Já měl třeba vždycky trochu problém označovat nás za umělce. Jsem prostě jen člověk, co dělá hudbu.“ Rozhovor s frontmanem kapely Hoobastank pro Full Moon.

Fantasy v kulisách hororu (Jeden kmen + Ďyvina + Budeč)

Kryštof Kočtář 21.05.2024

Drnčivé legato niněry, bezpočet fléten sytících sál tančivým pískáním, ale také všemožné samply a moderní elektronika. V nové Melodce.

Když bozi zestárnou (Těžké duše)

Martin Zoul 20.05.2024

Klíčovým problémem se jeví být odfláklá konstrukce ústředního hrdiny, jehož duševní obzor shrnuje podtitul O čem sní stárnoucí bílí muži.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace