Články / Reporty

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová | Články / Reporty | 09.09.2020

Hudební festival v Litomyšli je slovní spojení, které asociuje vážnou hudbu. Rodné město Bedřicha Smetany se nebrání ani novějším žánrům a poslední víkend v srpnu se stalo už potřetí místem konání festivalu Bez ambicí, který přinesl dvanáct hodin hudby. Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna. Všude čisto, cateringu bezchybný. Line-up a pohodová atmosféra celé akce stály za to. Za co? Vstupné bylo dobrovolné.

To, že se lidi trousí jako švábi na pivo a jejich množství stoupá až s přibývající tmou, není nic neobvyklého a Bez ambicí v jednu odpoledne nebylo výjimkou, což odnesl country folk pražských Dingo. Leto uvedl moderátor jako nadýchaný indiepopový fondán a jakkoliv je cukrovinkové přirovnání originální, zavádí k představě něčeho přeslazeného, vyumělkovaného. Jak emotivní poetika textů, tak melodie přitom působí prostě, civilně, není v nich nic navíc. Krása čistoty.

Ette Enaka odehráli set uhrančivého indie rocku říznutého posthardcoreovými náznaky. Brněnská trojice pojmenovaná podle indiánského kmene stihla za čtyři roky své existence mimo jiné vyhrát soutěž 1band2play, zahrát si na Colours of Ostrava a vydat desku Zazare. Navzdory úspěchům a vydobytému místu na české scéně se rozhodli jít každý svou cestou, už jim to prý nefunguje jako dřív. Koneckonců, proč se bránit změně, když sami zpívají: „When is better time to change these things than now?“ Ette Enaka nebyla první kapela, ve které hudebníci hráli, a prý nebude ani poslední.

Festival přinesl i dobré zprávy – trio Koně a prase po osmi letech existence vydalo zkraje září svou první desku Bramborové hity. Ekoložka za klávesami, astrofyzik na basu a řidič za bicími spolu hrají svěží disco/punk, texty jsou inspirovány jejich životy. Skladba Vysavač řeší, co všechno je třeba vyhodit nejen doma, ale i z vlastního života. Tanec i podněty k zamyšlení. O podobné se snaží i ekologicky zaměřené písničky jako Prasečínská čtvrť: „Kolik věcí zbytečně se vyrobí, třeba jako plastového nádobí?“ Kritizují lidskou bezohlednost, touhu po majetku, nevyhýbají se ani politice. A přestože byl jejich setlist apelů plný, dokázali je vyvážit dávkou humoru a udržet odlehčenou atmosféru.

Dosavadní dojem zahradní slavnosti rozbilo ryzí, animální vystoupení Iva Sedláčka a Dana Kranicha, kteří svou energií dokázali nakazit přihlížející a konečně je zvednout. Performance podtrhuje dokonale frázovanou verbální smršť, která uzurpuje pozornost a napíná nervy, P/\ST chytne a nepustí. Na české rapové scéně vyčnívají nejen slovní zásobou, ale i obsahem textů, reflektují společnost, dobu a její úzkosti, politiku i niterné pocity. Usídlili se sice ve škatulce experimentálního rapu, ale umí oslovit i ty, kterým tradiční rap nic neříká.

Stálo za to přijet do Litomyšle, už jen kvůli rozšíření obzorů, které nabídly kapely ze všech koutů republiky, mezi nimi i několik větších jmen. Paralelně s programem probíhala burza vinylů, a kdo chtěl, mohl si nějakou hudbu odvézt domů. Kdo chtěl a měl hotovost, ten si mohl poslechnout i poslední dvě kapely, na které se nečekaně platilo vstupné.

Info

Festival hudby Bez ambicí
29.8.2020 Litomyšl

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Tři dny v Barceloně (Sónar 2024)

Zuzana Malá, Lenka Pittnerová 21.06.2024

Dostalo se nám škály zážitku, od experimentální scény, bohaté nabídky projektů v rámci doprovodného programu, které téměř vždy zahrnují AI, techna v gigantických halách i barcelonského fashion weeku.

Still moving (Respect Festival 2024)

Akana 19.06.2024

Na každém ročníku Respect Festivalu se najde něco památného, jedinečného, něco, co i po letech zchátralým paměťovým buňkám napoví: „To bylo tenkrát, když…“

All kinds of rock for all kinds of people (Rock for People 2024)

Eva Karpilovská 17.06.2024

Hlavně chill. Co na tom, že se kolem vás pohybují tisíce lidí. Jsme tu přece všichni kvůli hudbě, tak proč si ji kazit malichernostmi?

Zastavit čas i způsobit amok (The Smile)

Tomáš Jančík 15.06.2024

Necelé dva roky po debutu A Light for Attracting Attention vydala skupina okolo Thoma Yorka druhou desku, politicko-kritickou i osobní, a v podobný čas se The Smile vrátili do Fora…

Nadšení i prostoje (Troye Sivan)

Zdeněk Němec 11.06.2024

Halu opouští spokojený dav vybavený ochutnávkovými pytlíky Pom-Bär, přelézá nebo podlézá zábradlí u chodníku.

Porážkám navzdory (High on Fire)

Marek Hadrbolec 05.06.2024

První z koncertů v Kabinetu Múz se mění v generální zkoušku a test krizového managementu americké trojice, technika totiž jinak precizní kapele škodí, kde jenom může.

Vídeňská magma v jícnu DOXu (Klangforum Wien I.)

Helena Konvalinová 03.06.2024

Pro první večer programu Prague Offspring, který je věnovaný soudobé hudbě, zvolilo Pražské jaro elegantní sál DOX+.

Ztracené zvuky (claire rousay)

Julia Pátá 27.05.2024

Moje pozornost se přesune na jméno Elliotta Smithe. Místy je překrývá bledě modrý fender, který jemnými arpeggii a ojedinělými akordy objímá ambientní podkres.

Pečlivě organizovaný chaos (RuinsZu)

Kryštof Kočtář 26.05.2024

„Na cos to sakra přišel? Už zvukovka mi málem urvala hlavu!“ vítal mě před koncertem RuinsZu v Paláci Akropolis známý. Tedy alespoň myslím.

Fantasy v kulisách hororu (Jeden kmen + Ďyvina + Budeč)

Kryštof Kočtář 21.05.2024

Drnčivé legato niněry, bezpočet fléten sytících sál tančivým pískáním, ale také všemožné samply a moderní elektronika. V nové Melodce.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace