Články / Reporty

Necks-ed a krásy beztvarosti (Festival NEXT 2017)

Necks-ed a krásy beztvarosti (Festival NEXT 2017)

Jan Starý | Články / Reporty | 28.11.2017

O špičkové experimentální festivaly není v Evropě nouze. Při dlouhodobějším sledování všech Unsoundů, Atonalů, Donaufestů se ale začne ukazovat až moc vzorců, až moc styčných bodů. Pak jsou zajímavou alternativou menší festivaly s více vyhraněným zaměřením, omezeným rozpočtem nebo zkrátka větší chutí dát prostor méně cool záležitostem. Mezi ně patří i bratislavský NEXT.

A nebyl by to NEXT bez místních projektů. Názvem maskované duo Doe/Kudla si připravilo A/V set pro obskurní synťák s poetickým jménem Číslizvuk. Punkově provedený modulár ze 70. let samozřejmě musel znít bizarně, hudba držící se většinu času v de facto tanečních smyčkách (slovenská odpověď na Lorenza Senniho?) ale fungovala překvapivě hladce. V tomhle případě byl samozřejmě zážitek už jen sledovat barvy, které tenhle muzejní exponát produkoval – zejména oblast mezi středy a basy vyloženě hladila. Se zvukovou složkou výborně ladila projekce à la Rorschachův test, ve kterém neexistují příčetné výsledky.

Zážitek ze spolupráce Pateras/eRikm byl o poznání méně konzistentní. Paterasovy ambientní plochy si s rozbitým eRikmovým turntablismem rozuměly překvapivě dobře, pózy rockstar za gramofonem navíc jinak dost nepřístupný set zábavně kořenily, ale v dlouhém setu chyběl jednotící záměr a vývoj. U volné improvizace to je sice pochopitelné, tady ovšem nebyla tato absence vyvážena něčím dalším.

Jinak se dařilo The Necks. Australské trio funguje neuvěřitelných třicet let ve stejné sestavě – skoro stejně neuvěřitelné je, že šlo o slovenskou premiéru – a dokonalé porozumění bylo na hráčích znát. U The Necks se často zdůrazňuje minimalismus a hypnotičnost, v Bratislavě se projevilo také bohatství jejich hudby: nekonečné klavírní kaskády, kontrabas, který dokonale doplňoval i předjímal hru ostatních, nepřeberné množství rozšířených technik na bicí. Set měl formát pomyslné vlny se dvěma vrcholy, ovšem bez efektu čekání na gradaci. Extáze, do které se záhy propadli hudebníci, se mohla po celou dobu zrcadlit i na tvářích diváků.

Nebeskou intervenci následoval návrat k leitmotivu večera – nepřístupné elektronice. Sympatický novozélandský producent Fis (usazený, jak jinak, v Berlíně) rozpoutal na posílené aparatuře sonické inferno, které narozdíl od powerambientních kolegů ze Subtextu neznělo jako soundtrack k živelné pohromě, ale jako pohroma samotná. Jen při vší zvukové preciznosti jaksi zmizel vývoj nebo celkový výraz setu.

Skvělému dojmu z pátku se sobota nevyrovnala, hodnocení festivalu ale musí být opět velice pozitivní. NEXT nejenže vozí projekty, které jsou vzácné v našich končinách, ale je dramaturgicky zajímavý i v širším měřítku. Obrovskou výhodou oproti větším festivalům je pohodová komorní atmosféra. Otázkou je, jestli tohle lidské měřítko ještě dostačuje. A4 dosáhla hraniční kapacity – kam dál? Letošní taneční afterpárty ve Fuze naznačila jednu možnost. Přesun není pravděpodobný, „downgrade“ festivalu také ne. Kdo ví, třeba se NEXT za pár let přiblíží Unsoundu, který se vyprodává během desítek minut. Kvalitativní propad nehrozí.

Info

18th Advanced Music Festival NEXT 2017
22. - 25. 11. 2017 A4, Bratislava

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace