Články / Reporty

Respect festival a hudební cirkusy

Anna Mašátová | Články / Reporty | 15.06.2014

Po letech na Štvanici byl minulý rok vyhnán festival Respect záplavami do výšin pražské Ladronky a letos se tam k nadšení návštěvníků opět vrátil. Ostatně Respect je na stěhování zvyklý, od roku 1998, kdy vznikl, se už párkrát přemístil. S výměnou hradního vládce dostal vyhazov z domovského Pražského hradu, Ladronka zatím vypadá na dlouhodobější ubytování. Doufejme, neboť odpadli komáři i říční chlad.

Sedmnáctý ročník zahájila v sobotu francouzsko-česko-slovenská pětice Le Gars d'en Bas, v překladu něco jako kluci ze spodiny. Od roku 2013 brázdí světadíly s příjemnou směskou šansonu a najazzlé cikánské a balkánské hudby. Výborně zahájený den, snad jen škoda, že museli chlapci hrát na pódiu a nerozjeli to tak, jak jsou zvyklí z cest, tedy přímo v publiku, kde by jejich produkce vyzněla přirozeněji.

Pak už se ze zákulisí začala valit zvěř, slon, zebra, žába, člověk nevěděl, zda je v cirkuse nebo se natáčí Trhák 2. „Had, kde je had, ten had tam vyloženě chybí!“ chtělo se zvolat. Šlo však o etiopský cirkus Debre Berhan, který představil jeden z jeho objevitelů, člen holandských The Ex Arnold de Boer alias Zea. Cirkus zapojuje mládež všech sociálních skupin i tělesně postižené, v dnešní době má více jak sto studentů, do Evropy na turné přijel s dalšími etiopskými hosty, kapelou Fendika. Než však došlo na jejich společné vystoupení, vykukující slunce trochu zmrazili finští Pekko Käppi & K.H.H.L. Trio temných neofolkařů s ďáblovým nástrojem jouhikko sice tvrdí, že zpívá milostné písně, jestli jsou ale součástí romancí vraždy milenců a všudypřítomná smrt chřastící kostmi umrlců, je otázkou. Nenechte se však odradit, finský sarkasmus i přes potoky krve nesmírně baví.

Fendika zapůsobila jako magnet. K pódiu se během několika okamžiků sběhli povalující se lenoši, aby vzdechy i potleskem obdivovali neuvěřitelnou ohebnost a mrštnost Etiopanů s doprovodem hudebníků. Hadí žena, chlapci balancující na žebřících, maličká artistka snad vytvarovaná z gumy, rozjásaní žongléři a mnohem více. Debre Berhan střídal zakladatel Fendiky, tanečník Melaku Belay s půvabnou tanečnicí, hudebníky a zpěvačkou. Tradiční hudba s tranzovním nádechem, vířící těla i exotické nástroje jako kirar, kebero a massinqo. Respect je i slušnou lekcí hudební historie a teorie. Retro je pořád in, ne vždy je ale povedené, The Paradise Bangkok Molan International Band byli nicméně sázkou na jistotu. Šedesátkové taneční rytmy hrané na neznámé instrumenty phin a východoasijský khaen, jakýsi předchůdce harmoniky, utančily příchozí během svého dlouhého setu k zemdlení.

Nejlepší na konec? V případě sobotní části bezesporu ano. Londýnský hvězdný all star band Yiddish Twist Orchestra tvrdí, že twist vymysleli židé, a má pro to pádné důkazy. Za hříšný tanec prý vděčíme geniálnímu, avšak zapomenutému Williamovi Efraimovi Bergmanovi a jeho shvitz, později Američany zkomoleným na twist. Národ Járy Cimrmanna ví o zneuznaných géniích svoje, twistovat nás také naučil nejen Goťák více než dobře, tak vzhůru do padesátých let a imigrantských špeluněk, kde vyřvává kalypso s mambem, klezmerem i raným rock'n'rollem. Osmičlenný orchestr založil kytarista Ben Mandelson ze slavných Les Triaboliques, kdo ale nepochybně přitahuje nejvíce pozornosti, je zpěvák Natty Bo blýskající lakýrkami, zlatým zubem i neodolatelným šarmem.

O skotačících dětech, exotických pokrmech, uměleckých instalacích a dalších věcech, co dělají Respect Respectem, zase zítra. Druhý den Respectu začíná právě teď!

Info

Respect Festival 2014
14. 6. 2014, Ladronka, Praha

foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Eurosonic Noorderslag 2021: Možnosti tu jsou

Aneta Martínková, su, Jakub Béreš, David Čajčík 18.01.2021

Přesun kultury na síť pokračuje. V online prostředí proběhl během minulých pár dní i největší a nejrespektovanější evropský showcase festival.

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.