Články / Rozhovory

Šina (Longital): Odchází od nás i některé písničky

Šina (Longital): Odchází od nás i některé písničky

Jaroslav Sýkora | Články / Rozhovory | 06.08.2018

Zámek v Hradci nad Moravicí se ponořil do tmy, na scénu se dostavila slovenská kapela Longital a vnesla do dalšího večera Hradeckého slunovratu až magickou atmosféru. Během koncertu jsem stál v davu, chvílemi pozoroval ostatní. Stejně jako já byli mnozí pohrouženi do myšlenek, které písně Longitalu vyvolávají. Strach, radost, pochopení, byl to silný zážitek. Po koncertu jsem si popovídal s Šinou, zpěvačkou a basistkou Longitalu, o hudbě, atmosféře a upřímnosti.

Před nedávnem se do Longital vrátil Marián Slávka. Co se změnilo?

Marianovým návratem se změnilo úplně všechno. Kdysi jsme spolu hráli, potom šel svou cestou. Chtěl zakusit slávu, hrát jazz a podobné věci. To se mu dařilo. My jsme mezitím hráli s Danem (Salontayem, pozn. a.) více elektronicky, což bylo něco úplně jiného než teď. Když se potom Marián vrátil, začali jsme dávat tvorbu dua dohromady ve třech a vzniklo úplně jiné zvíře. Celá kapela najednou oživla, stále se víc organická, už se nemusíme spoléhat na elektroniku. Moc mě to baví.

Na koncertech Longital je velmi silná atmosféra a propojení s publikem. Je tohle gró Longital, nebo jsou to texty, aranže?

Je to o spojení více věcí. Základ je vždy písnička, která je pro nás živá. To znamená, že když píšu text, vím, že ho budu zpívat třeba ještě pět let. Takový text mě nesmí omezovat, musím ho chtít zpívat... Nemyslím, že by to měl být text univerzální, ale musí mi stále sedět a něco vyjadřovat.

Takže je důležitá aktuálnost textu…

Aktuálnost je na prvním místě. Když jsem měla při psaní textu strach, napsala jsem písničku Zlatá. Vždy, když jí zpívám, vzpomenu si, proč jsem strach překonala, a sdělím to i lidem, kteří si nás přišli poslechnout. Lidi se tak můžou písničky chytit a něco udělat. Nemyslím si, že tím něco zásadně měníme, ale hudba přináší určité okamžiky, které s člověkem dělají něco hezkého.

Když písnička ztratí na aktuálnosti, přestanete jí hrát?

Písnička má být napsaná tak, že se při jejím hraní cítíme autentičtí a upřímní. Takže ano, přestaneme a máme takových hodně. Když jsme hráli s Danem, stávalo se, že mi začal vypadávat text. Otevřela jsem ústa a slova tam nebyla. To bylo první znamení, že písnička začíná odcházet a nechce být zpívaná. Když písnička ztratí svou aktuálnost, tak od nás odpadne. Je to samozřejmě těžké, lidi chtějí, ať zahrajeme tu jejich. My přitom zjišťujeme, že už jí hrát neumíme, ztratila pro nás jiskru. Když se o to pokusíme, vůbec to - pro nás - nežije. Souvisí to taky s vývojem v životě, s hráčskou dovedností... Stejně jako jsme najednou přestali s elektronikou, odchází od nás i některé písničky.

Když zahrajete neaktuální písničku, pozorujete změnu i na lidech, nebo je to jen váš vnitřní prožitek?

Někdy jsou rozdíly veliké. Publikum si může koncert parádně užít a kapela se cítit trochu poloztracená. Ať už kvůli zvuku, hádce nebo únavě... Navzdory našim pocitům za námi po koncertě přijdou nadšení lidi, kteří si koncert náramně užili. Myslím, že jsou i lidi, kteří by si koncert užili, i kdybychom to zahráli úplně špatně. Hudba je hodně o nostalgii a kontextu. Někdo může slyšet písničku třeba na prvním rande a při jejím poslechu si to vybaví a chce ten zážitek znovu prožít skrze tu písničku. My samozřejmě preferujeme hrát ty skladby, které jsou pro nás živé.

Jaké jsou tedy pocity z dnešního koncertu na Hradecké slunovratu?

Fantastické. Byl to úplně výborný koncert. My jsme tady už dokonce hráli dříve, akorát vevnitř v zimě (na zimní edici Hradeckého slunovratu, pozn. a.) a už tehdy to bylo výborné. Na zámek se vracíme moc rádi. Když jsme hráli naposledy v Opavě, byli jsme se tady jen projít a podívat se na expozici. Třeba dneska jsem se byla sama daleko v místním lese, nikoho jsem nepotkala, jen úžasné velké staré stromy, což se dnes už tolik nevidí. Cítila jsem energii, úplně jsem se tou procházkou nabila.

Info

Longital
web kapely

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kalandra: Přijmout sebe sama a svůj díl zodpovědnosti

Barbora Kadlíčková 30.06.2022

Čtveřice, pohybující se na pomezí alternativního popu s vlivy rocku a folku a s odzbrojujícím hlasem Katrine Stenbekk v popředí, letos na Colours of Ostrava. Rozhovor.

Osheyack: Předpandemická podoba klubové zábavy je ta tam

Václav Valtr 24.06.2022

Po deseti letech strávených v Šanghaji se Osheyack stěhuje pryč a vydává album, které je jakousi labutí písní za jeho pobytem. Rozhovor před koncertem ve Fuchsu2.

Daniel Romano: Žádné potěšení by nemělo být proviněním

Adéla Polka 23.06.2022

Rozhovor o tom, co bylo a je country, jak si stojí kanadská hudební scéna, ale také malé nahlédnutí do přísných pracovních postupů.

Matěj Velek (Kasárna Karlín): Zažil jsem neuvěřitelné věci

Jarmo Diehl 22.06.2022

Klasicistní pětipodlažní vojenská budova z roku 1844, která zůstala v téměř původním stavu? Kasárna Karlín slaví pod patronací Pražského centra páté narozeniny a my chceme být u toho. Rozhovor.

Marcin Dubrawski (Dr. Fleischman): Hodně všeho kromě metalu!

redakce 31.05.2022

Dr. Fleischman chystají v Česku hned dva koncerty. Chvíli na zodpovězení pár otázek si udělal Marcin Dubrawski, který v kapele hraje na bicí a má na starosti texty.

Zach Choy (Crack Cloud): Spojuje nás to, že jsme odpadlíci

David Čajčík 16.05.2022

Jako pozvánku na květnový koncert postpunkových Crack Cloud odemykáme rozhovor, který vyšel ve Full Moonu #113.

Ťukání do termosky a jiné výpravy do zvukové reality (Viera Marinová)

Viktor Palák 12.05.2022

Viera Marinová je zvuková designérka, která stojí mimo jiné za ceněným krátkým filmem Milý tati.

Poly (Insania): Tenkrát po tom byl hlad

Adéla Polka 09.05.2022

Falešný kněz Poly si ve svých obsáhlých kázáních rád rejpne a nechá být. Ať si každý přebere sám. Rozhovor.

Jan Bartoš (Prague Music Performance): Osvobození koncertního formátu mám v hlavě několik let

Jarmo Diehl 05.05.2022

Přední český klavírista, nebo přední český umělecký ředitel, v obou případech přesahující hranice naší země? Jan Bartoš je obé. Rozhovor k festivalu, jehož program budí respekt.

Alona Dmukhovska (Music Export Ukraine): Píšeme příběh lidstva

Anna Mašátová 02.05.2022

S Alonou a jejími kolegyněmi jsme se potkávaly během konferencí a festivalů v zahraničí, v loňském roce navázaly hlubší spolupráci, která vyústila v česko-ukrajinský workshop...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace