Články

Sziget 2018, ďeň siedmy: Ľadová smršť

Sziget 2018, ďeň siedmy: Ľadová smršť

Daša Vasiľová | Články | 15.08.2018

Vrcholný ďeň festivalu bol iný než tie predošlé. Chladný, upršaný, vo vzduchu sa niesla zvláštna atmosféra blížiaceho sa konca. Na programe nebola žiadna popová hviezda a množstvo návštevníkov už opustilo areál, kým niektorí len práve dorazili, nosiac tričká s nápisom Arctic Monkeys. Charakter ľudí sa výrazne pozmenil.

Začali anglickí Blossoms, ktorí niekoľko hodín pred štartom najväčšieho ťaháku pôsobili ako ich predskokani, hoci v publiku sa našli aj skalní fanúšikovia, ktorí s nimi odspievali Charlemagne. Inšpiráciu indie rockerov sedemdesiatymi rokmi prezrázali nielen synťáky, ale aj zvonové nohavice a tričká Beach Boys a Abba, ktoré mali chalani na sebe.

Česko sa konečne dočkalo svojho zastúpenia. Sympatický spevák Thom Artway sa s kapelou predstavil na Europe stage, ktorá dávala priestor nádejným talentom nielen z Európy. Príjemný folk-pop neodohral len pre fanúšikov mávajúcich pred pódiom českými vlajkami. Pri I Have No Inspiration sa so záujmom pristavovali aj skupinky okoloidúcich a nebyť nepriazne počasia, pozornosť mohla byť ešte vyššia. Vzápätí však blížiaca sa búrka, vzdušné víry z usadeného prachu, ktorý celý týždeň znepríjemňoval pobyt, a nebezpečne sa hojdacie repráky povzbudili väčšinu návštevníkov k úkrytu.

Aj napriek týmto podmienkam sa už o pol hodiny zišlo na The War on Drugs početné publikum, s útlmom dažďa a prenikavým hudobným výkonom sa stage zapĺňala stále rýchlejšie. Šlo o hudobné vystúpenie bez akýchkoľvek vizuálnych efektov, a napriek tomu, že pri všetkej sústredenosti chýbala výraznejšia komunikácia, kapela dokázala vytvoriť pocit odovzdania sa poslucháčom.

fotogalerie z posledního festivalového dne

Posledný headliner sa s divákmi začal zahrávať už pred vlastným koncertom. Potom, čo sa rozsvietil žiarivý nápis Monkeys, sa na kapelu čakalo ešte viac ako desať minút. Po pomalom príchode v tme zahalených hudobníkov sme sa dočkali nielen nového účesu vystrihaného Alexa Turnera, ale v prvom rade hudobne a spevácky výborne zvládnutého vystúpenia. Vychýrené frajerské vystupovanie frontmana dokonca pôsobilo akosi oprávnene. Hoci dominovali piesne z najnovšieho albumu, pokúsili sa ponúknuť prierez celou tvorbou. Keď si Turner po pár songoch vyzliekol koženú bundu, bolo jasné, že odpália staršiu pecku a From The Ritz to Rubble roztancovalo publikum. Zakaždým, keď bol dav uspaný novšími a pomalejšími vecami, vychytávky ako Teddy Picker či I Bet You Look Good on the Dancefloor ho vrátili do varu. Očakával sa prídavok, no potlesk chýbal, aj tak Arctic Monkeys pridali tri songy a tým aj vydarenú bodku za tohtoročným Szigetom.

Info

Sziget 2018
8. – 15. 8. 2018, Budapešť, Maďarsko

foto: Tomáš Valda

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zdeňka Morávková (V centru | Im Zentrum): Centrum je tam, kde si ho uděláš

redakce 18.09.2019

Jesenický umělecký festival svou dramaturgií poukazuje na česko-německou spolupráci, která v regionu po léta přirozeně probíhala. Rozhovor.

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Radim Zbránek (Story): Jen vnímat, nechat mobil v kapse

redakce 16.09.2019

Večírku s názvem Story se po několik let dařilo odvážným propojením dvou zdánlivě neslučitelných světů vyvolat atmosféru, jakou široko daleko zažil málokdo... Rozhovor.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Wrekmeister Harmonies: Všetko má expiráciu, krása aj utrpenie

redakce 15.09.2019

Predo mnou zrazu sedeli dve vyrovnané a veľmi príjemné bytosti, hovoril najmä JR. A pokojným hlasom ma dôkladne vyškolil o kráse a šťastí, ktoré je všade okolo nás.

10 + 1 = Roberts Vanags (Carnival Youth)

redakce 14.09.2019

„Když lidi přestanou poslouchat smutnou hudbu, bude zle, protože to znamená, že se něčemu brání. Poznání něčeho hlubšího. Vypnou se.“ Zkusme to nedopustit!

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?

Z predátora obětí. A naopak (Panthera, 420PEOPLE)

redakce 11.09.2019

Pět šelem v kleci pomalu krouží a soustředěně, hladově vyhlíží. Přichází Panthera...