Vstupní prohlídka: Herbal Dentists

Nové jméno! „Nedávno jsem trochu pomáhal těmhle klukum s deskou,“ říká Moimir Papalescu, „podle mě o nich bude tak jako tak časem slyšet. Nahrávka je plná temnejch i zasněnejch míst, zajímavejch dialogů kytar, syntezátorů a hodně specifickýho zpěvu, jako by na mě z hlubin času pomrkával Syd Barrett.“ Takovým doporučením musíme jít naproti, tak jsme si Herbal Dentists proklepli, tedy zároveň s poslechem jejich eponymního alba.

Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?
Matyáš: Nějaký alternativní kapely, co se nebojí řvát, experimentovat a mají dobrý texty, hlavně Xiu Xiu nebo Have a Nice Life.

Kvído: Novinky.cz a zkušenosti ze života.

Tom: Nemyslím si, že by to byl jeden styl, který hrajeme. Jsou to věci, které jsme zažili, teda spíše Matyáš a Kvido. A je to z toho cítit a pokaždé to je jiné.

Miki: Já mám rád spoustu žánrů a stylů. Hraju ve více kapelách, který jsou žánrově různý, takže mně o styl tolik nejde. Hlavní je, jestli je to něčím zajímavý. A s Herbal Dentists hraju na bubny jen chvíli, takže jsem se na hudbě nepodílel.

Čím se bavíš/živíš vedle hudby?
Matyáš: Píšu texty, chodím na túry, zuřivě miluju, koukám se na slunce, někdy si zahraju, studuju na vejšce, začnu sto projektů a pak se zastavím a řeknu si, že musím do práce.

Kvído: Studuju sochaře a beru houby.

Tom: Rád maluju a kreslím, jen poslední dobou trochu vynechávám sport, který mám tak rád. Momentálně studuju architekturu, což mi zabírá hodně volného času.

Miki: Ještě furt studuju, ale mimo školu rád kreslím a nedávno jsem začal cvičit.

Co je nejhoršího na hraní v kapele/hraní bez kapely?
Matyáš: Bez kapely bych nenašel odvahu hrát před lidmi.

Kvído: No tak když jsem sám, tak mám nějakou svoji vizi, kam s tou písničkou chci jít třeba. Záleží, jak spolu kapela vychází.

Tom: Hraní v kapele je občas jak být v transu. Nikdo nepromluví ani slovo, jen se v hraní vzájemně doplňujeme a je to úžasný pocit. Bez nich hudbu nedělám, hraju jen s nimi.

Miki: Když mám nějakej nápad, ale ostatním se to nelíbí, tak to zabolí.

Co bezpečně rozhodí tvoji pozornost?
Matyáš: Přemýšlením nad tím, co si o tom našem hraní myslí ostatní.

Kvído: N,N-dimethyltryptamine.

Tom: Hezké věci, hlad, věci, co mě trápí.

Miki: Když se mi při hraní povolí a pak sjede stolička. Už je taková starší totiž.

Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?
Matyáš: Voda je základ. Kečup nutnost.

Kvído: Braňas je základ. Hned po těch houbách, no…

Tom: Tousty s oreganem.

Miki: Voda je určitě nejdůležitější. A ideální je nějakej obloženej talíř a pár piv.

Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?
Matyáš: Kabely, struny, trsátka, mastering.

Kvído: Za Spotify a za produkci.

Tom: Za struny, protože si vždycky koupím špatné.

Miki: Za hudební software a blány na bubny.

Jak bys charakterizoval/a současný svět ve třech větách?
Matyáš: Jedeme ve vlaku. Nikam to nevede. Řítí se rychlostí, přímo do pr…

Kvído: Jsme sociální narkomani. Praví šamani zešíleli. Houby nás spasí.

Tom: Raději tři slova: barvy, rychlost, samota.

Miki: Moderní svět. Je zvláštní, ale taky má své výhody. I přesto, že sociální sítě moc nemusim, tak třeba k propagaci hudby nebo koncertů jsou super.