Cymbals Eat Guitars uzavřou své Pretty Years

Cymbals Eat Guitars, tak v jedom rozhovoru odpověděl Lou Reed na otázku, jak by popsal zvuk The Velvet Underground. O nějakou dobu později, v roce 2007, si tuto hlášku vypůjčuje Joseph D'Agostino pro název svojí kapely a vznikají tak Cymbals Eat Guitars (CEG), kterou tvoří čtveřice kamarádu z New Yorského Staten Islandu.

Debutové album Why There Are Mountains vychází samo-nákladem v roce 2009 a je silně ovlivněn, ostatně jako celá tvorba CEG, vzory jako Pavement, Built To Spill nebo The Wrens. Kapela na sebe upozorňuje nejen výbornými kritiky a energickými vystoupeními, ale taky neobvykle vyspělým skloubením hudby a textů, kterou dokázal D'Agostino ve svých, teprve 19 letech stvořit.

Nedlouho po vydání debutu zasahují kapelu hned dva odchody zakládajících členů. Klávesák Dan Bayer odchází z důvodu vážné nemoci a basák Neil Berenholz pak kvůli nevoli cestovat v rámci tour. Za klávesy se tak staví Brian Hamilton a basu bere do ruky Matthew Whipple. Kapela se následně upisuje Barsuk Records a vzniká masterpiece s názvem Lenses Alien (2011). Deska opět přináší mix indie rocku a shoegazeu s neuvěřitelně komplexními texty a invencí v rámci žánru. O kvalitách přesvědčuje hned první singl a zároveň epický devítiminutový otvírák celého alba Rifle Eyesight (Proper Name).

Po druhém album následovalo intenzivní koncertování s The Pains of Being Pure at Heart, Flaming Lips, nebo s legendou post-hardcore, kapelou Brand New. Také díky tomu na sebe další album nechalo čekat celé tři roky. LOSE (2014) přineslo kromě nového muže za bicími - Andrew Dole, posluchačsky mnohem vstřícnější desku. Ta je vzpomínkou na ztracené mládí Josepha D'Agostina. Jeho intimní zpověď napříč celou deskou v sobě nese odzbrojující dávku melancholie. Nahlédneme do jeho dospívání, prvních lásek a rozchodů a taky ztráty blízkých.

V mezičase pak vychází song Aerobed, který produkoval Jessy Lacey frontman zmíněných Brand New. Ten jen podtrhuje, intimitu alba LOSE. Skladbu napsal Joseph D'Agostino o původním členovi CEG Danu Bayerovi, který odešel na onen svět v srpnu 2015. Skladba vyšla v rámci série Kevin Devine Devinyls. A opět dokáže hrát na emoce zcela přirozeným a nepodbízivým způsobem.

V září letošního roku vyšla aktuální deska s názvem Pretty Years, pod novým labelem Sinderlyn Records. A jak už název napovídá, opět se nese v duchu vzpomínání. Album vznikalo v produkci, u nás dobře známého, Johna Congletona, který byl se svojí kapelou The Paper Chase častým návštěvníkem Prahy. Dnes ve svém studiu spolupracuje se jmény jako St. Vincent, War On Drugs, Sleater Kinney, Sigur Ros nebo Swans. Celá deska je inspirována dobou sedmdesátých let a interprety jako Bruce Springsteen, The Cure, The Smiths nebo David Bowie.

O tom jak se kapele podařilo na desku přenést tuto atmosféru se můžete přesvědčit už dnes. Na živo se pak přijďte rozloučit se svými "pretty years" 28. 2. 2016 na strahovskou sedmičku. Bude to rozhodně důstojný loučení.