Další akce Sonitus

Sonitus, domovská série prostoru Punctum, uvede ve spolupráci s kolektivem Glory Affairs večer věnovaný zásadnímu vydavatelství Chinabot. Tři zástupce labelu – Jaeho Hwang, Pisitakun a Neo Geodesia – doplní Glory Affairs DJ sety QOW a ionai a instalacemi lizwiz a Mor Wen. Vokální fragmenty, pohyb mezi rytmem a ambientem, strukturou a abstrakcí a poctivá dávka melancholie, to bude další Sonitus s projektem Princess Diana of Wales Laily Sakini a zvláštním vystoupením Koruth s White Wigwamem.

Laila Sakini patří mezi hudebnice, kterým je vlastní pohyb mezi písničkou a abstrakcí. Pod vlastním jménem vydává minimalistický, melancholický pop plný podprahových stop a otisků abstraktnějšího zvuku, jako Princess Diana of Wales využívá o poznání syrovější přístup. Do skladeb váhavě vstupují charakteristické houpavé beaty, které za sebou zanechávají vábivou prázdnotu. Hlas, který připomene snění Grouper nebo i harmonie Chelsea Wolfe, zůstává na okrajích, rozpuštěný do fragmentů, mezi ruchy perkusí a různých objektů.

Ve speciální kolaboraci se představí Koruth a White Wigwam, které spojuje nenápadný, melancholický výraz a láska k Coil. Anna Ruth vychází z výtvarnické scény kolem AVU, věnuje se ale také hudební tvorbě, vedle sólového vystupování zejména s Vojtěchem Havlem, respektive s Kultem masek. Jejím základem bývá hlas a smyčky, které doplňuje zobcová flétna, synťáky a především nápaditě využívaný mikrofon. Oproti dojímavé kráse konvenčního vokálního ambientu se přitom Koruth nebojí idylu narušit.

White Wigwam je stálice Puncta, jejíž koncerty jsou pokaždé uhrančivé a pokaždé jiné. Člen neviditelné pražské scény kolem kolektivu KlangundKrach a později projektu Rouilleux se sólově věnoval nejprve synťákovému droneu, ze kterého se později vydal cestou pavoučích arpeggií, a posléze začal obě polohy kombinovat. Jeho modulárové sety v sobě pojí okouzlující cizost a vítanou známost analogové elektroniky.

Chinabot patří mezi iniciativy, jejichž vliv na propojování západních a globálních žánrů a tradic je zcela klíčový. Londýnský label se snaží představit asijskou diasporu bez stereotypů, což znamená naprostou žánrovou otevřenost, absenci purismu a bezuzdné mísení starého s novým. Autentický respekt k tradici tu neznamená zkostnatění, ale hravé aktualizace.

Jádrem Pisitakunovy tvorby jsou vzpomínky na jeho thajskou domovinu, o nějaké nostalgii se ale těžko dá mluvit. Jeho hudba bývá až extaticky radostná – techno/gabber se prolíná s místními melodiemi a nalezenými zvuky – a má přenášet atmosféru bujarých bangkokských slavností. Hlučnější, abstraktnější podtóny nicméně připomínají, že nejde jen o turistickou destinaci s vyhlášenou kuchyní, ale také o zemi zmítanou mnoha politickými problémy.

Neo Geodesia je aktuální projekt vedoucího labelu Saphyho Vonga (dříve Lafidki), který čerpá ze současné experimentální elektroniky, tranceu, karaoke, tradiční khmerské hudby, a dokonce i grindcoru, na kterém hudebník francouzsko-kambodžského původu vyrůstal. Jihokorejský hudebník Jaeho Hwang kombinuje brutalistní rytmy s nástroji a samply ze své rodné země. Hlavním tématem jeho tvorby je identita v digitálním světě analyzovaná na základě buddhistických náhledů na ego a podstatu. Jeho tvorba přitom jasnou identitu odmítá: bezmála industriální beaty se slévají s kvílivými tradičními melodiemi.