Day off je pro děcka, po šesti letech se i do Prahy vrátí dälek

„I missed the noise.“ Po živáku Griots & Gods s Young Gods v roce 2010 se za dälek zavřela voda a griots se věnovali jiným projektům a aktivitám. Návrat ve velkém stylu předznamenal letošní singl Masked Laughter (Nothing’s Left), a že to myslí smrtelně vážně potvrdila trojice seznamem koncertů na obou stranách Atlantiku. Díky zarytosti kolektivu /-\ a podpoře k.y.e.o. se dälek místo plánovaného day off ukáží také v Praze: vystoupí v pondělí 11. května 2015 v holešovickém klubu Podnik. Buďte na ně hodní, bude to ukradený den volna a 23. show v řadě. V nejbližších dnech bude oznámen support a zahájen předprodej. We missed the noise, too!

Pionýři dälek, kteří od přelomu tisíciletí formovali a redefinovali hiphopový žánr, se vrací po více než pěti letech hibernace. Aktuální sestava nezahrnuje ikonický element jménem Oktopus, momentálně žijící a pracující v Berlíně, tříčlenný štáb je ale složen ze starých, jen o něco méně známých spolupracovníků. Kromě Willa Brookse (MC Dälek) bude možnost slyšet práci jedné poloviny dua Destructo Swarmbots (Mikey Manteca) a nejstaršího původního DJe kolektivu (rEk). Co se plánů týče, Brooks naznačuje spolupráci s francouzskou blackmetalovou ikonou Blut Aus Nord, což lze vyhlížet s maximálním zaujetím. Fantaskní vize do jisté míry zklidňuje nový track Masked Laughter (Nothing’s Left), který zvukově navazuje na poslední dvě studiová alba, žádné stylové kotrmelce v tuto chvíli raději neočekávejme. Pulzující harmonické stěny, mísící se za monotónního rytmu s šumy a samply, striktně usazená nekompromisní flow, vše je ve starých kolejích. Vzhledem k různorodosti jednotlivých alb je zbytečné předjímat zvuk a charakter případné nové desky, bude-li nějaká.

Industriální průniky do rapu lze v posledních letech sledovat v různých formách, osobitá kontinuální práce lidí tvořící dälek byla ale vždy na jiné úrovni. Zatímco etablovaní rappeři opatrně kalkulují a ohýbají možné vlivy pod tlakem trendu, tenhle těžkotonážní vlak jede už přes deset let po vlastní trase, vyvíjí vlastní struktury a má jednu zásadní devizu: nezaměnitelný zvuk. O čisté lásce a ryzím přístupu k tvorbě svědčí i zdůvodnění návratu z úst hlavního protagonisty: „I just missed the noise.“