Devětadvacátou Ji.hlavu zahájí Virtuální přítelkyně

Festival Ji.hlava zahájí snímek Virtuální přítelkyně Barbory Chalupové, program nabídne více než tři sta filmů. Kromě nejnovějších snímků z Česka i zahraničí, nabídne festival i unikátní přehlídku filmů natočených filmovými kolektivy. Diskusní platforma Inspirační fórum se bude věnovat tématům lásky, Evropy, peněz a radikalizace. 29. MFDF Ji.hlava proběhne od 24. října do 2. listopadu.

Zahajovacím filmem letošního festivalu bude snímek Virtuální přítelkyně režisérky Barbory Chalupové, který nahlíží digitální intimitu a proměny vztahovosti v éře umělé inteligence. Snímek skrze příběhy tří žen sleduje proces tvorby obsahu, konverzace s předplatiteli i každodenní dynamiku jejich partnerských a pracovních vztahů. Kde leží hranice mezi prací a intimitou a kdo je v tom celém vlastně obětí? „Virtuální přítelkyně není senzacechtivý pohled na erotiku, ale snaha porozumět tomu, jak se proměňuje intimita, vztahy a naše představy o blízkosti v digitálním světě,“ říká režisérka Barbora Chalupová.

Soutěžní sekce Opus Bonum, která nabízí to nejzajímavější se světového dokumentu, letos přinese patnáct snímků a klade důraz na hranice – osobní, duchovní, společenské i geografické – a na jejich proměnlivost v dnešním světě. Snímky spojuje hluboká pozornost k lidské zkušenosti, schopnost proměnit osobní příběhy v obecnější reflexi a vizuální citlivost, která odhaluje, jak je naše identita formována okolním světem – tělem, krajinou, vírou i časem. Hranice věrnosti slovenské režisérky Diany Fabiánové zkoumají otevřené manželství skrze pohled samotné režisérky, která obrací kameru proti sobě i svému partnerovi a odhaluje etické i emocionální vrstvy intimity. Tragikomický snímek Všechno dobře dopadne (nakonec) Maximiliena Dejoieho sleduje bývalou sexuální pracovnici Katelyn, jejíž cesta za vírou, smyslem a vykoupením se proměňuje v podobenství o americké společnosti.

Sedmihodinový filmový deník Dokud roste zelená tráva: Deník v sedmi částech oceňovaného švýcarsko-kanadského režiséra Petera Mettlera nabízí meditaci o lidském bytí, čase a místech, která obýváme. Od kaňonů a pouští po lesy a jeskyně odkrývá univerzální zkušenosti života a smrti a propojuje velkolepé krajinné obrazy s intimními detaily každodennosti. Dokument Súfijské zpěvy ve vesnici 1PB indické režisérky Surabhi Sharma přenáší diváka do Thárské pouště v západním Rádžasthánu, kde muslimská komunita hudebníků uchovává poezii a hudbu překračující hranice náboženství i národa. Film citlivě ukazuje propojení lidí s krajinou, kulturou a prostředím, které formuje jejich identitu. Krajina je důležitým významotvorným prvkem i v dokumentu Návratové centrum Bürglkopf rakouské režisérky Lisy Polster. Film staví do ostrého kontrastu malebnou alpskou scenérii Tyrolska s bezvýchodností a izolací lidí, kteří v této krajině žijí nedobrovolně – odmítnutých žadatelů a žadatelek o azyl umístěných na vrcholu hory Bürglkopf.

Soutěžní sekce První světla představí celkem jedenáct výrazných debutů a nabízí pohled na lidskou zkušenost v izolaci, v přechodných či krizových situacích a v proměnlivém světě. Dokumenty z této sekce zkoumají otázky identity, solidarity, zranitelnosti a hledání smyslu v kontextu současných sociálních, politických i kulturních tlaků. Výrazným českým zástupcem je film Minimum lásky debutantky Maji Penčič. Autorka se s kamerou vydává do pražských ulic a skrze spontánní rozhovory s mladými lidmi skládá výmluvný obraz jejich hodnot, pochybností i frustrací. Belgický observační dokument Připravit se! v režii Daphne van den Blink sleduje skupinu mladých námořníků na palubě lodi Louise-Marie během klíčového výcviku NATO. Z banálních úkonů, únavy a ticha mezi poplachy se postupně skládá obraz války, která sice neprobíhá, ale neustále se nacvičuje. Dokument Poutníci tuniské režisérky Rim Harrabi pak zachycuje osudy osmi lidí různých národností, kteří během prvního covidového lockdownu nalezli útočiště ve staré italské budově na předměstí Tunisu.

Soutěžní sekce Česká radost představuje osmnáct nových českých dokumentů, které reflektují široké spektrum společenských, kulturních i osobních témat. Letošní výběr zkoumá otázky paměti, identity, vztahu člověka k přírodě a společnosti a aktuální sociální, politické či kulturní souvislosti. Na programu je například observační snímek Vládce Grolich režiséra Jakuba Ondráčka, který nabízí autentický vhled do kampaně jihomoravského lidoveckého hejtmana Jana Grolicha před krajskými volbami v roce 2024. Sekce představí také dokument Kaprálová režiséra Petra Záruby, který rekonstruuje krátký, ale intenzivní život české skladatelky Vítězslavy Kaprálové. Časosběrný film Amiřiny děti Markéty Ekrt Válkové pak sleduje po dobu deseti let syrskou rodinu, která se snaží integrovat v Praze, a ukazuje složitosti adaptace, generací a kulturní identity v novém prostředí.

A jaké snímky program dále nabídne? Film Při zemi Tomáše Elšíka stojící na pomezí lyrické eseje a environmentální detektivky sleduje Kláru a Pavla, kteří naslouchají tichu české krajiny – pátrají po ohrožených dravcích, obnovují mokřady a kosením chrání louky. Vitaly Mansky v Času do zásahu ostře reflektuje současnou ukrajinskou realitu: ve Lvově se ve školách učí děti, centrum zaplavují turisté, místní se scházejí v kavárnách. Dokument Sang: Dítě prachu režisérky Weroniky Mliczewské je příběhem Sanga, který celý život nese stigmatizující nálepku „dítě prachu“ – nechtěného potomka vietnamské matky a amerického vojáka. Martin Kollár v meditativním Letopisu skládá z dlouhodobě natáčených obrazů krajiny, architektury, zvířat i lidí vizuálně precizní mozaiku současného Slovenska. Výsledkem je pozoruhodně přesný, a přesto snově působící portrét země, která je nám důvěrně známá i znepokojivě cizí zároveň, zatímco Viera Čákanyová se v Bardu opět ponoří do digitálních a filozofických vrstev bytí. Dokument Velký vlastenecký výlet Robina Kvapila sleduje dva Čechy a jednu Češku, kteří půl století po okupaci Československa vyrážejí opačným směrem – na Ukrajinu. Chtějí na vlastní oči vidět válku, o níž si „myslí své“.

Království mýdlových bublin Taťány Markové rekonstruuje fascinující příběh rodiny Schichtů, zakladatelů legendárního „mýdla s jelenem“. Z malého podniku vyrostl během století nadnárodní koncern, který přežil války, rozpad říší i nucený odsun. Osobní i historickou rovinu propojuje i snímek Fittko: Odpor a exil Allegre Stodolsky, dokudrama věnované levicové intelektuálce Lise Fittko, která během druhé světové války pomáhala lidem na útěku před nacisty – včetně Waltera Benjamina či Hannah Arendt. Environmentální a spirituální roviny propojuje analytický dokument Hlas lesa Zuzany Piussi, který se noří do polarizované debaty o podobě slovenských lesů.

Soutěžní sekce Svědectví představuje filmy, které zkoumají autentickou lidskou zkušenost a reflexi minulosti i přítomnosti. Spojuje je důraz na osobní a kolektivní paměť, vztah člověka k prostředí a společnosti a schopnost prostřednictvím příběhů otevírat hlubší pohled na sociální, kulturní či historické souvislosti. Mezi českými tituly zaujme osvětový dokument Zalesněná budoucnost Petra Krejčího, který zkoumá vztah člověka k lesům a jejich roli jako strážců krajiny a paměti. Snímek Polsko proti dějinám polské herečky a režisérky Joanny Grudzinské zkoumá dopady kontroverzní knihy Jana Tomasze Grosse Sousedé, která odhalila, že pogrom ve vesnici Jedwabne v roce 1941 nebyl dílem Němců, ale místních obyvatel. Film zároveň mapuje další tragédie, například pogromy v Radzilowě či poválečné události v Kielcích v roce 1946, a otevírá diskusi o historické paměti, kolektivní odpovědnosti a zakořeněném antisemitismu. Lotyšský dokument Podnieks o Podnieksovi. Svědek dějin autorek Antry Cilinské a Anny Viduleje představuje život a dílo Jurise Podniekse (1950–1992), průkopníka evropského dokumentu.

Soutěžní sekce Virtuální realita letos představí 11 děl. Tradičně půjde o to nejnovější to nejzajímavější z imerzivního dokumentárního vyprávění a interaktivního umění. Mezi letošními VR projekty se objevují díla reflektující ekologii, válku, duševní zdraví i tělesnost a vnímání sebe sama. Ve vizuálně podmanivém snímku Medová houba se diváctvo pod vedením queer myceliálního průvodce vydává na cestu ekologického sebepoznání skrze interaktivní houbové krajiny, kde se propojuje věda, smyslnost a poezie generovaná umělou inteligencí. Intenzivní metaforou hněvu a neklidu současného světa je Výbušná dívka tvůrčí dvojice Caroline Poggi a Jonathana Vinela, zobrazující nezkrotný vnitřní výbuch jako zrcadlo společenské tenze. Empatický a citlivě zpracovaný titul Přelud otevírá svět dívky s depresí a úzkostí, který publiku pomáhá chápat prostřednictvím haptických vjemů, hudby a interakce. Poetickou rovinu introspekce pak přináší Trans-kompozice – metafyzická architektura světla, hlasu a tmy, která odkrývá vrstvy lidského „já“.

Společensko-historická témata reflektuje například silný dokumentární VR film Útočiště, vtahující publikum do každodenních situací z války na Ukrajině – od rozhovorů těhotných žen po koncerty v krytech. Dalšími tituly jsou oceňovaný projekt Volba – kapitoly 2 a 3 o reprodukčních právech, emotivní K tobě poletím o rodinách rozdělených korejskou válkou, hravě vizuální Kouzelná osobnost o neurodiverzním dospívání s ADHD, historicky laděné Na neznámém místě v Indočíně mapující zapomenuté uprchlické příběhy 70. let.

Ji.hlava každoročně přináší také unikátní retrospektivy. Kromě přehlídky Jídlo a doba, která zachycuje proměny československé společnosti prostřednictvím jídla a stravování, nabídne letos také výjimečnou sekci nazvanou Kolektivní film. Ta představí průřez světovou tvorbou filmových kolektivů napříč kontinenty i dekádami – od 60. let po současnost – a ukáže, že i nehierarchické společenství autorů může vytvořit esteticky důmyslná, politicky odvážná i lidsky hluboká díla. Program připomene například slavný bolivijský snímek Krev kondora (1969), natočený kolektivem Grupo Ukamau. Tato dokufikce odhaluje tajné sterilizace žen původního obyvatelstva americkými zdravotníky a stala se symbolem odporu proti kolonialismu i inspirací k politickému probuzení Bolívie. Britský Black Audio Film Collective uvede svůj přelomový film Handsworthské písně (1986), polyfonní vizuální esej o migraci, identitě a mediálním obrazu nepokojů v Birminghamu v roce 1985. Americký kolektiv Videofreex se připomene guerillovým videem Mayday 1971 (1971), které autenticky zachycuje protiválečné protesty ve Washingtonu a sílu kolektivní solidarity uprostřed represí. Současnost zastoupí interdisciplinární skupina Forensic Architecture se svou analytickou rekonstrukcí Bombardování Rafáhu (2015), v níž spojila vědecké a umělecké metody k vizualizaci válečných zločinů.

Nesoutěžní sekce Souhvězdí přiváží do Jihlavy to nejzajímavější z mezinárodních festivalů a nabídne rekordní počet 43 filmů. Sekce skládá mnohovrstevnatý obraz současného dokumentu – od historických portrétů a válečných svědectví po intimní pohledy na městský život či každodennost obyvatel různých koutů světa. Výrazným snímkem sekce je Pan Nikdo proti Putinovi dánského režiséra Davida Borensteina, který premiérově uvedl festival Sundance a je nominován na Oscara. Silným snímkem je Můj drahý Théo ukrajinské režisérky Alisy Kovalenko. Kovalenko po ruské invazi dobrovolně nastupuje do armády a musí se rozloučit se svým pětiletým synem. Ukrajinské téma doplní snímek Zelenskyj režisérské trojice Yves Jeuland, Lisa Vapné a Ariane Chemin. Snímek kombinuje vzácné archivní materiály, rozhovory s těmi, kteří ho znali od mládí, a exkluzivní rozhovor s prezidentem Zelenským.

Poetický snímek Pod mraky italského režiséra Gianfranca Rosiho zachycuje život Neapole a jejích obyvatel pod Vesuvem. Dokument Psát život: Annie Ernaux očima středoškoláků režisérky Claire Simon přináší fascinující pohled na to, jak dnešní francouzští středoškoláci a středoškolačky interpretují dílo nositelky Nobelovy ceny za literaturu Annie Ernaux. K tématu izraelsko-palestinský konflikt uvede Ji.hlava dokument Nebudu nenávidět: Cesta lékaře z Gazy za mírem a lidskou důstojností režiséra Tala Barda, který přináší silný a emotivní portrét palestinského doktora Izzeldina Abuelaishe. Do Ji.hlavy se po loňské návštěvě vrátí přední zástupce tchajwanské kinematografie Tsai Ming-liang naby zde uvedl světovou premiéru filmu ze slavné série „chodeckých filmů“. Ten navíc během festivalu v Jihlavě i natočí. Snímek, který vznikne přímo během festivalu ve spolupráci se studenty a studentkami FAMU, bude na ve světové premiéře uveden v sobotu 1. listopadu.

Evropa, láska, peníze, radikalizace. I letos se na Inspiračním fóru potkáme nad čtveřicí témat. Evropa dnes musí hledat nový příběh i odvahu k proměně. Futurista a spisovatel Jonathan Ledgard v sobotu 25. října otevře pohled do budoucnosti kontinentu a představí svoji vizi Evropy za padesát let – ne mezi Východem a Západem, ale směrem k Africe, tam, kde se potkává technologie, imaginace a odpovědnost. Bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov nabídne zkušenost země, pro kterou se odolnost stala každodenní nezbytností.

V neděli 26. října se fórum zaměří na jednu z nejmocnějších sil našich životů – lásku. Nejen její romantickou podobu, ale zejména tu, která dokáže překonat nenávist. O ní promluví palestinsko-kanadský lékař a mírový aktivista Izzeldin Abuelaish, který proslul jako její hybatel poté, co během války v Gaze dokázal odmítnout nenávist, přestože přišel o tři dcery.

Druhý festivalový pátek 31. října bude patřit penězům, které hýbou světem i našimi každodenními životy. Britská ekonomka a autorka bestselleru Vulture Capitalism Grace Blakeley rozebere, proč dnešní ekonomický systém chrání především mocné a co by mohlo vést k větší spravedlnosti. Americký politolog Jeffrey A. Winters pak ukáže, jak se z koncentrace bohatství stává nová forma moci a co to znamená pro demokracii. Závěrečná festivalová sobota 1. listopadu se bude věnovat radikalizaci, která probíhá nenápadně, každodenně a digitálně. Výzkumnice Eviane Leidig sleduje, jak se extremistické myšlenky šíří mezi ženami prostřednictvím sociálních sítí skrze influencerky, videa o zdravém životním stylu či mateřské blogy.

více o festivalu zde