Do kin vstupuje film o pěvkyni Soně Červené

Světoznámá operní pěvkyně a herečka, jedna z největších osobností české kultury 20. a 21. století, Soňa Červená oslaví své 92. narozeniny 9. září. Právě době jejích narozenin od 7. září do 13. září započne akcí Týden se Soňou Červenou cesta nového celovečerního dokumentu režisérky Olgy Sommerové Červená do českých kin. Film je odrazem vzpomínek umělkyně a historickým dokumentem o důležitých momentech její cesty i některých milnících dějin minulého století. Ještě před premiérou zaznamenal první úspěchy, například v Karlových Varech patřil mezi divácky nejvíce ceněné filmy. Ukazuje fantastickou životní cestu ženy, jež si dokázala vybudovat navzdory nepřízni osudu oslňující kariéru, která je odrazem kulturní historie posledních sedmdesáti let. Plejáda umělců, s nimiž spolupracovala, začíná Janem Werichem, pokračuje přes Herberta von Karajana, Rafaela Kubelíka, Maria del Monaco až k Robertu Wilsonovi, Lou Reedovi či Tomu Waitsovi.

Stále činorodá Soňa Červená se pro nadcházející sezónu stala patronkou přenosů z MET a nedávno vydala již třetí knihu Stýskání zažehnáno u nakladatelství Academia a je v prodeji v síti jejich prodejen a také v síti prodejen Kosmas a v e-shopu kosmas.cz. Dalším pozoruhodným počinem, dokládajícím šíři talentu i rozsah aktivit velké umělkyně, je CD Soňa Červená recituje melodramy, které vydal Radioservis a je k dostání v Radiotéce Českého rozhlasu.

Soňa Červená se ve filmu zcela otevře režisérce Olze Sommerové. Hovoří o četných příkořích, kterých se jí i rodině dostávalo od nacistů i komunistů a nezastírá poněkud problematické vztahy s rodiči. Nechybí jí ale humor a nadhled a celým filmem prostupují ty nejdůležitější devízy, s nimiž rozvíjela svůj talent: Odvaha, optimismus, cílevědomost a pracovitost. Ve filmu představí svého pradědečka, věhlasného výrobce žesťových nástrojů Václava Červeného, i svého otce, pražského advokáta a zakladatele kabaretu Červená sedma Jiřího Červeného. Také matku, její návrat z otřesných podmínek koncentračního tábora a střet s další totalitou, tentokrát komunistickou, kterou již nepřežila a zemřela za zvláštních okolností v pankrácké věznici. Sonin manžel, pronásledovaný StB, uprchl z Československa.

Po třiceti letech emigrace se Soňa vrátila do Prahy, aniž ztratila svoji perfektní češtinu: "Všechno mi vzali, ale svoji rodnou řeč jsem si vzít nenechala." Ve svých 77 letech započala svoji druhou českou kariéru. Dosud účinkovala v pěti operách v Národním divadle. Březinovu a Nekvasilovu operu o procesu s Miladou Horákovou Zítra se bude… sama iniciovala, právě tak jako operu 1914, u které požádala amerického režiséra Roberta Wilsona, aby se jí ujal ve svém třetím pražském hostování. V předchozí Wilsonově činoherní inscenaci Čapkova dramatu Věc Makropulos ztvárnila hlavní roli.