Dril je pryč, utajené podivínství a další nové kazety

Improvizační duo Mooncup Accident vydává novou, v pořadí už třetí kazetu, obsahující bezmála čtyřicet minut menstruačního blues. Název, který vyjadřuje spíš přání než realitu, říká: Dril je pryč. Guturální, těkavá, bzučivá, hysterická a potlačovaná zvuková matérie by se dala popsat také jako rituální forma uspořádaná kolem dutiny. K počátkům žánru se spolu s Mooncup Accident dostáváme změnou perspektivy. Nejde jen o to, že k černé namísto pigmentu odkazuje světloplachost. Rozhodující je, že blues se zde znovu stává hudbou otroků.

Nahrávka Oh Happiness vznikla už v roce 2009 a od té doby existovala ve zvláštním režimu utajení – jako dobře ukrytý poklad, který bude možno vytáhnout na světlo, až bude nejhůř. Nyní podle všeho čas dozrál. To, co v době vzniku bylo pozoruhodným drobným podivínstvím, se nyní jeví jako nekompromisní kritika současné hudby: jejích pečlivě upravených zákoutí i všech pracovitých údržbářů a zahradníků – muzikantů, vydavatelů, pořadatelů, publicistů, muzikálních výtvarníků, modelů, superdýdžejů, choreografů, tanečníků atd. Do jisté míry jde o sebekritiku, v první řadě se ale jedná o ukázku, jak výrazně může věcem prospět, když se nechají ležet ladem.

Autorkou vizuální podoby kazety-objektu Happiness je Kristina Láníková, která v rámci přidružených aktivit labelu KLaNGundKRaCH, v samizdatové Edici Styku, vydala na konci loňského roku básnickou sbírku Opatření na noc. Ta byla doposud rovněž spíše utajována, a dokonce mezitím stihla vyjít už i druhá knížka, Pomlčka v těle v nakladatelství Fra. Aktuální vydavatelskou strategii jako by sama autorka vyjádřila verši "nevím, jak to stihnu", "jestli je pozdě, počkám", případně "tady nikdo není/ nikdo není unavený/ všichni mají zavřené oči/ nikdo nemluví, nikdo tu není/ a na chodbě jsou zásoby cibule// ořechy až příští rok".