Hradby Samoty načínají druhou dekádu existence

Hradby Samoty se vrací na jedno z nejobskurnějších míst své historie, na opuštěný zámek v Jelšavě. A co může být více opravdové, než temná hudba nejrůznějších žánrů na místech, kde je za noci možné místo bzukotu měst, slyšet šeptem pronášené příběhy ze starých legend a pověstí?

Když svého času cestoval tímto krajem Bram Stoker hledaje inspiraci pro svůj nejslavnější román Drákula, zalíbily se mu právě končiny Gemeru a Košic, a to dokonce více než tolik legendami opředené Karpatsko a Moldávie, a tak většinu prvků které vytváří sugestivní atmosféru ponurého úkrytu věčného upíra nasbíral právě na rozhraní středního a východního Slovenska, přičemž není vyloučené, že tu a tam nějaký ten motiv pocházel přímo z okolí Jelšavy. Dohromady s původním posláním Hradeb Samoty, tedy oživením zapomenutých památek a hlavně s cílem přinést do dávno mrtvých míst život a kulturu, se tak Jelšava stává perfektním místem, kde se mohou zrodit Hradby Samoty druhé dekády. V okolí Jelšavy se nachází velké množství historických i technických památek, z nichž některé budou otevřeny exkluzivně právě jen v době konání festivalu, ať už se jedná o staré kostely či technické památky, ostatně s první a nejbližší památkou je propojen i jeden z hlavních koncertů celého festivalu, a sice varhanní interpretace díla Philipa Glasse z rukou Fera Királya v jelšavském evanglickém kostele.

Tradiční součástí programu jsou samozřejmě vystoupení elektronických i elektroakustických úderek z celého širšího regionu střední Evropy. Ať už vás zaujme spíše polský experimentální jazzový klarinetista Waclaw Zimpel, rytmická industriální úderka Operant, první black metal na Hradbách v podání československé Zmyrny či litevští experimentátoři Vilkduja a Veliu Namai, určitě si z žánrově možná nejpestřejších Hradeb za dlouhou dobu do sytosti vyberete. Krom ortodoxně industriálních projektů jako Dead Factory či Einleitungszeit si můžete dostatečně užít i čím dál oblíbenější “rychty” v podání zkušených matadorů jako Maraki a Havocknoize, k Jelšavě velmi dobře padnoucí dungeonsynth žánr v podání českého Vyšehradu, Dunkelbot a slovenských Owlsilar Gate nebo abstraktnějších experimentů Angel Epilepsia, Krajné Čierno, pochodových Blind Ruler Cursed Land, či dronové destrukce Kragrowargkomn anebo pro odvážné performance provokativního nomáda Samča Brata dažďoviek.

fotogalerie z loňského ročníku zde

Nebude chybět ani výtvarná sekce v podání více jak desítky vystavujících umělců pod kuratelou Omara Mirzu - jejich společné snažení ponese název Pliaga. Výstava představuje díla slovenských výtvarnic a výtvarníků tvořících v různých médiích jako malba, fotografie, objekt, či instalace. Ján Bátorek, Roman Bicek, Radovan Čerevka, Matej Fabian, Šimon Chyla, Michaela Knížová, Jan Kostaa, Richard Marco, Jarmila Mitríková & Dávid Demjanovič, Michal Nagypál, Zuzana Sabová a Ľubomíra Sekerášová ponoukají v zákoutích coburgovského zámku v Jelšavě svůj pohled na současnost.