I Love 69 Popgejů ruku v ruce s projektem Piča z Hoven vydali 16. února společný split pojmenovaný Lidumil Heretik.
Konceptuální a, i přes název, slušná kapela ◊►≈ vydala své první album Doom na kraji lesa v roce 2012. "Ačkoli to z názvu kapely, který by se hodil spíš na křupanskou zábavovku, není patrné, debut PzH zní mimořádně seriózně, koncentrovaně a na úrovni. Zásadní plus, které PzH povyšuje nad zástupy internetové produkce, jsou české texty. Zranitelným dívčím hláskem podané brutality," napsal Pavel Turek pro Respekt (2012). A wiki doplňuje: "...značný ohlas vzbudila zejména jejich cover verze slovenské státní hymny s českým textem, která jim přinesla slávu ve východním zahraničí." Svou temnou elektroniku sami označují jako doom pop. "V rádiach je nehrávajú, možno preto, že si myslia, že budú prekliatí," z pozvánky na koncert PzH v bratislavské A4.
Oběma skupinám je společný přesah z audia do vizuálu resp. jejich prolínání, stírání hranic ironie, absurdu, dramatu a patosu, smysl pro nadstavbu a to, že v určitých kruzích československé scénky vyvolají nelibost či pohrdání.
Vedle scén Národního divadla moravskoslezského se letos bude hrát také v Komenského sadech nebo v chátrajícím komplexu bývalého hotelu Palace, kam se veřejnost běžně nedostane.
Dygl patří k výrazným jménům japonské indie scény. Jejich hudba čerpá z vlivů kapel jako Television nebo Talking Heads, ale zachovává si syrový současný charakter. Spolu s nimi zahrají Střední vlny.
Islandská skladatelka, violoncellistka a zpěvačka dobře ví, že aby mohl zvuk skutečně udeřit, musí mít kolem sebe prostor. Ticho jako místo, kde se obraz učí dýchat. Hildur Guðnadóttir vystoupí na začátku července na slovenském festivalu Pohoda a u té příležitosti je jí věnováno aktuální číslo Full Moonu.
Kytarista Fredrik Rasten a trumpetista Torstein Lavik Larsen vytvářejí zvukové krajiny na pomezí improvizace, ambientu a elektroniky. Jejich hudba staví na prostoru, tichu a jemných detailech, výsledkem je soustředěný a meditativní poslechový zážitek.
Projekt Fragments staví na myšlence skládání hudební i lidské identity z jednotlivých „fragmentů“, které do společného celku přinášejí vystupující i publikum.
Nothing But Thieves se po deseti letech vrátili do Angelic Studios, kde v roce 2015 vzniklo jejich debutové album.