John Grant se vrací do Prahy

Po dlouhých dvanácti letech se do Prahy vrací americký zpěvák, písničkář a hudebník John Grant. V roce 2010, po vydání svého prvního sólového alba, vystoupil v Divadle Archa jako předskokan dnes už legendární kapely Wilco. O čtyři roky později pak na festivalu Colours Of Ostrava.

Na svůj vynikající debut Queen Of Denmark z roku 2010 v průběhu času navázal dalšími alby. Tím posledním je silně retrospektivní a autobiografická deska Boy From Michigan, produkovaná na Islandu velšskou divou Cate Le Bon. V Reykjavíku měli spolu s kapelou odehrát několik živých koncertů, ty však zrušila pandemie a John s Cate se tak rozhodli využít situace, zavřít se do studia a několik měsíců usilovně pracovat na nové desce.

Grant se na ní vzdává svého obvyklého sarkasmu, experimentování se zvukem a volí přímější písničkářský styl. Vypráví o odvrácené straně utopie amerického snu. S až bolestivou upřímností otevírá méně či více dávné osobní příběhy, ať už jde o konfliktní vztah s konzervativními rodiči, jimž jako hluboce věřícím nemohl přiznat svoji sexuální orientaci, nebo paralyzující depresivní a úzkostné vztahy, které ho doprovázely za dob života v New Yorku, kdy byl frontmanem již neexistující kapely The Czars. Navzdory futuristickému vlnění kosmických syntezátorů (jichž je vášnivým sběratelem) se na nové desce stává sardonickým trubadúrem, který se nedívá do budoucnosti, ale reflektuje svoji tíživou minulost, formativní vzpomínky na nešťastné lásky i komplikovaný coming out, aby se z nich otevřeně a upřímně vyzpíval. Lyrická přímočarost a autobiografický kontext dodávají albu na jeho síle.