Josefina Dusk vydala méh₂tēr

S pár minutami nazbyt se Josefina Dusk stahuje do svého DIY studia na půdě venkovského domu, aby nahrála další vokální stopu pro své nové album méh₂tēr. Není to dokonale akusticky ošetřený prostor, občas se do nahrávky může dostat bečení ovcí, kdákání slepic nebo hlášení z obecního rozhlasu zvenčí, ale to nevadí. Všechny uvězněné myšlenky a emoce jsou konečně uvolněny v divokém, tangenciálním výbuchu, který mapuje cestu od těhotenství přes porod až k mateřství.

Josefina Dusk využívá tuto příležitost k rozebrání vlastní zkušenosti s porodem — tématem, které je zároveň pojímáno mechanicky a banálně, a přitom zahalené jakousi pradávnou magickou mystikou. Jsou matky kmenové bohyně plodnosti, nebo jen továrny na lidi? Očekává se od nich naplnění archetypu, nebo zachování vlastní identity? Když trochu „přimhouříš uši“, můžeš všechny tyto otázky slyšet zvukově v méh₂tēr — v její osobité interpretaci sentimentálních techno balad, bublajících acidových hymnů a lehce vychýleného lo-fi bedroom popu. Nakonec je to vlastně jen milostný dopis malému stvoření, které se plazí po břiše jako zraněný voják vyhýbající se palbě v nějakém válečném filmu ze 70. let.