Locust Fudge se vracejí do Prahy

Mudhoney, Sonic Youth, Tad, Tar, Cows, Locust Fudge, Girls Against Boys, Swans, Dinosaur Jr. a další a další... Tahle jména formovala v první polovině 90. let hudební obzory neformálních uskupení Scrape Sound a Silver Rocket. Copak? Že vám tam jedna kapela nesedí? Locust Fudge? Že byste nečekali duo z německého Bielefeldu ve společnosti veličin americké nezávislé scény anebo že si na ně vážně nepamatujete? Chyba. Pojďme to společně napravit 7. listopadu, kdy se Locust Fudge poprvé od roku 1996 vracejí do Prahy. Místem je pochopitelně strahovská Sedmička.

Malý návrat v čase: osudový příval revoluční a osvěžující kytarové muziky na začátku "devadesátek" řídily z našeho pohledu především labely Sub Pop a Amphetamine Reptile Records, jejich distributorem a spřátelenou evropskou pobočkou pak byla německá značka Glitterhouse. A právě na ní v roce 1993 vyšla debutová deska dua Locust Fudge s názvem Flush. Bylo to zjevení. V době, kdy svět kvílel pod hlučným diktátem superfuzzů a bigmuffů, působilo album jak z jiné galaxie: křehké a zároveň osobité folkové písničky, zvonivý zvuk dvou akustických kytar a hlavně silné melodie, anglicky zpívanými (s vůbec ne blbými texty) s roztomilým německým přízvukem.

Locust Fudge založili v roce 1991 v Bielefeldu Schneider (neboli Dirk Dresselhaus neboli Schneider TM) a Krite (neboli Christopher Uhe). Tou dobou už za sebou měli působení v respektovaných německých nezávislých kapelách Hip Young Things, Speed Niggs nebo Sharon Stoned – ve svém společním projektu ale dali plný průchod své vášni pro čisté písničkářství v tom nejlepším slova smyslu. Věřte, že Flush se stalo v tehdejším pražském podzemí kultem, který ještě zesílil po vydání desky Royal Flush (1995): Locust Fudge totiž do svého zvuku přidali bicí, zamlženou psychedelii a totální (na tu dobu) zvukové novátorství, jímž se vlastně stali jedněmi z prvotvůrců něčeho, co se označuje jako lo-fi electronica.

I s odstupem času zní Royal Flush jako poměrně dost revoluční nahrávka – čas jí skoro neublížil. Duo se pak bohužel na několik dlouhých let odmlčelo, Schneider rozjel slibnou sólovou kariéru coby Schneider TM a za Locust Fudge se zavřela voda. O to větší překvapení ale znamená letošní comebackové album Oscillation. Locust Fudge se na něm vrátili v elegantním stylu, deska je plná charakteristických písniček, které oba pánové evidentně sypou z rukávu s mimořádnou elegancí a noblesou.