Lydia Lunch zazpívá skladby Suicide ve Vrátnici

Lydia Lunch je kočovná nomádka, jejíž pětatřicetiletá hudební dráha se neustále proměňuje. Hudebnice, spisovatelka, fotografka a performerka se na newyorské hudební scéně objevila v roce 1977 s kapelou Teenage Jesus and the Jerks, považovanou za zakladatele tzv. no wave.

Při hledání inspirace spolupracovala s Karen Finley, Hubertem Selbym mladším, Nickem Cavem, Williamem Burroughsem nebo Virginie Despentes, žila v New Yorku, Brooklynu, New Orleans, San Francisku, Pittsburghu, Los Angeles nebo Londýně. Navštívila 656 měst, kde vystupovala na koncertech, večerech mluveného slova, klubových performancích a instalacích, v divadlech a muzeích. Mezi její největší zářezy patří společná skladba se Sonic Youth Death Valley '69, hostování na EP Thirsty Animal Einstürzende Neubauten anebo její oceňované album 13.13.

S Alanem Vegou a Martinem Revem z kapely Suicide se potkala, když ve svých šestnácti letech přijela koncem 70. let do New Yorku. První koncert, kterého se zúčastnila, byl pro ni skutečným šokem, objevem nové formy koncertu, totální show, divadelní, svobodné, násilné. Od té doby je spojoval blízký vztah, stejně tak umělecký jako přátelský. Lydia Lunch vystupovala na turné i na desce Suicide Frankie Teardrop a v roce 2010 nazpívala duet s Alanem Vegou na albu Sniper Alana Vegy a Marca Hurtada.

Marc Hurtado, se s Alanem Vegou a Lydií Lunch setkal již na albu Etant Donnés's RE-UP Be v roce 1999, a v roce 2013 založil s Lydií Lunch projekt My Lover The Killer, který nahráli a vydali i na albu a hrají na koncertech. Od roku 2014 Lydia Lunch a Marc Hurtado průběžně spojují své síly pro tento projekt, postavený na písních Suicide a Alana Vegy, ve kterém jde o jakýsi zvukový „Blitzkrieg“ a vizuální šamanský obřad, kde oba umělci spálí své duše ve vulkanickém srdci hudby Suicide a Alana Vegy.