Články / Rozhovory

Marián Tesák (Flaam festival): Tento rok je line-up bez akéhokoľvek kompromisu

Marián Tesák (Flaam festival): Tento rok je line-up bez akéhokoľvek kompromisu

Michal Pařízek | Články / Rozhovory | 09.08.2022

„Malé ihrisko pre veľké deti. Dvojdňová bitka s letnou nudou.“ Taková přízviska najdete na webu nitranského festivalu Flaam, jehož organizátoři se už od roku 2014 snaží vytvořit v jihoslovenském městě „ostrov pozitívnej deviácie“ a podle mínění mnohých se jim to náramně daří. Letos se v Nitře představí například Sega Bodega nebo HMLTD, ale také mexická producentka LDY OSC nebo Hyphen Dash, ukrajinská odpověď na slovutné Badbadnotgood. O pečlivě vybraných zástupcích domácí slovenské scény nemluvě. S Majom Tesákom se potkáváme na mnoha akcích v průběhu celého roku, právě pod jeho vedením vyrostl Flaam do unikátní podoby, která zaujme nejen zajímavým programem (cyklotúra, stand-up nebo architektonický workshop), ale třeba i striktně vegetariánským občerstvením. Hned několik dalších lákadel v rozhovoru níže, flámovat se v Nitře bude o příštím víkendu.

Po dvou letech pandemie se zase vrátily velké festivaly jako Pohoda nebo Colours of Ostrava, návštěvníci mají na výběr z mnoha desítek dalších akcí. Jak tento „návrat do normálu“ pociťujete z pozice organizátorů? Třeba i z pozice toho, že jste loni jako jedni z mála mohli svou akci uskutečnit. Čelili jste letos něčemu výjimečnému?
Úprimne, nejak výrazne ho nepociťujeme, keďže minuloročný Flaam prebehol takmer úplne tak ako mimo pandémie – iba s viacerými bezpečnostnými opatreniami. Okrem toho, celý náš tím pracuje aj mimo Flaamu v kultúre, takže sme ani nevyšli z cviku, o čom teraz často počuť z iných festivalových tímov. Výnimočné veci sa pri organizácii festivalu dejú každoročne, ale tento rok nás zatiaľ obchádzajú. Zatiaľ. Ale ono to príde.

V Česku je znát, že v rámci návratu velkých akcí mají menší festivaly najednou trochu problém, zejména ty, které vyrostly v uplynulých dvou letech. Návštěvníci mají mnohem víc na výběr, o menší akce není takový zájem. Cítíte v případě Flaamu něco podobného?
Je pravda, že festivalová konkurencia je veľká, keďže veľké festivaly sa tento rok konajú v plnej kapacite a veľa menších akcií nabralo po minuloročnej vyššej návštevnosti odvahu. My sa však snažíme ponúknuť na Slovensku špecifický festival – obmedzená kapacita na niečo vyše 1000 návštevníkov, malý areál s intímnou atmosférou, ktorý je do detailu vypiplaný, kvalitní zahraniční umelci, výber toho najlepšieho z domácej scény, zaujímavý sprievodný program… Takže veríme, že tých 1000 flamenderov si k nám cestu nájde.

Jak se na letošním ročníku projevila, pokud vůbec, současná neutěšená ekonomická situace? Ať už v rámci rostoucích nákladů obecně nebo jednoduše rostoucích nákladů v hudebním sektoru a třeba i úbytku profesionálů v oboru?
Musíme budget pozorne sledovať a neulietať si, ale snažíme sa to nerobiť na úkor kvality. Je jasné, že budúci rok budeme musieť niektoré veci robiť trocha inak, ale na tie úvahy bude dosť času na jeseň a v zime.

V popisu festivalu se objevuje tvrzení, že máte coby organizátoři „odvahu prezentovať čerstvé a zaujímavé umenie trocha inak“. Co tím myslíte?
Je to o tej intimite, blízkosti, o prekvapivom, ale fungujúcom programe, neformálnej, možno až drzej komunikačnej kampani, hravom areáli... Flaam chceme robiť, a myslím, že aj robíme, ako fakt dobre pripravenú veľkú dvojdňovú párty – alebo malý dvojdňový festival, vyberte si –, kde sa človek nemá šancu nudiť, a kde má pocit výnimočnosti – nie len zo všetkého okolo seba alebo aj zo samého seba. Z Flaamu si totiž človek odnesie úplne iný zážitok ako z veľkého festivalu – je rozdiel byť jedným z 30000 a jedným z 1000, kde načiahneš ruku a dotkneš sa umelca, kde máš pri svitaní na nejakom dj sete pocit, že tých posledných 100 mohykánov okolo teba sú všetko tvoji najlepší kamoši.

Proč by měl návštěvník festivalů jet právě k vám na Flaam?
Okrem hudobného programu sa k nám oplatí prísť kvôli silnému sprievodnému programu – divadlu, stand-up comedy, diskusiám, workshopom, filmovým premietaniam… Zároveň je naša obrovská výhoda, že sme zároveň aj mestský festival. Kultúrne centrum Hidepark, kde sa Flaam koná, sa totiž nachádza len 15 minút pešo od centra Nitry. S tým hráme napríklad pri príprave špeciálneho sprievodného programu, počas ktorého vyťahujeme návštevníkov do mesta. Každý rok pripravujeme cyklojazdu po zaujímavej nitrianskej architektúre, festivalovú túru na vrch Zobor nad Nitrou s koncertom na jeho vrchole a tento rok sa k tomu pridá aj ranný beh z festivalu do legendárneho bufetu v mestskom parku.

Jak se k Flaamu staví město Nitra? Máte s jeho vedením dobré vztahy? Mají radost z toho, že se v jimi řízeném městě podobná akce odehrává?
Myslím, že pozitívne. Súčasné vedenie mesta má ku kultúre blízko a viacerých jeho členov nájdete na Flaame kývať hlavou v dave. V civile a s kúpenými lístkami, samozrejme! Podpora zo strany mesta sa však prejavuje najmä tým, že posledné roky sa v grantovej výzve na podporu nezriaďovanej kultúry umiestňujeme pomerne vysoko, za čo sme veľmi vďační. Myslím, že vedenie si uvedomuje, že je dôležité podporovať organizátorov, ktorí do ich mesta každoročne priťahujú stovky ľudí z celého Slovenska, keďže tým podporujú nielen jeho kultúrny život, ale rastie tým aj značka mesta za jeho hranicami.

V dramaturgii Flaamu se pravidelně potkává silné zastoupení domácí slovenské scény s pečlivě kurátorovanou selekcí zahraničních vystupujících. Letos se v programu objevují dvě poměrně velké hvězdy – Sega Bodega a HMLTD. Nejsilnější ročník v historii?
Určite. Aj keď to hovoria všetci organizátori každý rok, u nás to tak tento rok naozaj je. Sega Bodega je na svetovej alternatívnej elektronickej scéne obrovské meno, či už ide o jeho spolupráce s FKA twigs, Arcou či Shygirl, ale aj jeho sólovú tvorbu. HMLTD sú zas posledné roky čierny kôň britskej klubovej scény – sú z rovnakej generácie ako Shame, Idles alebo Squid, ale stále sa im nepodarilo naplno preraziť mimo UK. Čo je podľa mňa paradoxné, lebo sú z celej tejto partie svojim prístupom najzaujímavejší a majú najintenzívnejšie live shows. Výnimočne silný je ale aj zvyšok tohtoročného lineupu, od alt-popového Saula cez fantastického FVLCRVM-a až po Islanďanov Sykur, ktorí aj z malého pódia dokážu spraviť štadión. Podľa mňa bude skvelé všetko. Fakt. Tento rok je totiž celý náš line-up bez akéhokoľvek kompromisu. A to sme vždy chceli.

Na co se sami nejvíce těšíte? Nějaký splněný promotérský sen? A ty nesplněné?
Každý z tímu má v programe niečo svoje. Mňa na ňom najviac baví to, že napriek jeho žánrovému spektru – od ukričaných gitár cez neosoul a techno až po hip hop – pôsobí ako funkčný celok. To je diplomatická odpoveď šéfa festivalu. Ale keby si mám fakt vybrať, tak veci, čo mám na repeate na svojom Spotify, sú Sega Bodega, HMLTD, P/\ST, Zabiť Františka alebo Hyphen Dash.


Jak se bude Flaam vyvíjet do budoucna, máte představu?
Plánujeme ostať v rovnakej kapacite – rásť len kvalitou, nie kvantitou. Mojich promotérskych snov je niekoľko, ale vždy sa menia. Veľmi by som chcel na Flaame vidieť Kero Kero Bonito, Alexa Camerona, ale možno úplne najviac Jacoba Colliera.

Potkáváme se v průběhu roku na mnoha dalších akcích, jaké patří mezi tvé oblíbené?
Navštevovať iné festivaly je pre nás stále náročnejšie, ale sú akcie, ktoré nevynecháme ani jeden rok. Pohoda je samozrejmosť, to je vzťah na celý život, aj keď posledné roky už najmä pracovný, ale o to intenzívnejší. Náš domáci showcase Sharpe je zas najkrajším stretnutím všetkých domácich hudobných aktérov, kde ma vždy niečo (alebo niekto) príjemne prekvapí. Ale ak ide vyslovene o objavovanie novej hudby, prostredie a produkciu, najbližší je mi slovinský Ment v Ľubľane, na ktorom som bol tento rok už piatykrát a pokojne by som šiel aj päťdesiaty. Poznám málokoho s takým čuchom a chuťou na nové věci, ako je programový riaditeľ Ment-u a náš kamoš Andraž Kajzer. Je to fakt frajer a robí brutálne dobrý festival.

Proč na Flaamu nikdy nebude hrát reggae? A co dub, ska?
To je taký interný vtip, ktorý s nami už zostal. Ale nikdy nehovor nikdy.

více o festivalu zde

Info

Flaam festival
19.–20. 8. 2022
Hidepark Nitra, Slovensko
Fb událost

foto © se svolením Mariána Tesáka

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vojtěch Tkáč (Pulz): Chci prostě dělat koncerty, na které bych sám šel

Jarmo Diehl 24.09.2022

Pokud máte rádi žižkovský klub Palác Akropolis, nemohli jste minout novou koncertní sérii Pulz, jíž je Vojtěch Tkáč dramaturgem. Rozhovor.

Anna Mašátová (Music Navigator): Další vzdělávání je nezbytné

Michal Pařízek 14.09.2022

Skutečně potřebuje svět další showcase? V čem bude MuNa jinou akcí? Zkusme důvody k založení MuNa konkretizovat.

Andrej Awo Štepita (Tanečno): Obdivujem aktivitu každého v umeleckej sfére

Maria Pyatkina 08.08.2022

Jaké to je organizovat multižánrovou taneční akci ve vzdáleném slovenském městě? A na co se můžeme těšit příští týden v Námestovu? Vypráví organizátor Tanečna Andrej Awo Štepita.

Stone Smoker: Lepší holá louka, než se podřizovat

Anna Baštýřová 06.08.2022

Barvičky, třpytky, tanec, psychedelické projekce i hudba. To je festival Stone Smoker. Rozhovor s pořadateli.

Keoni: Přimět lidi přemýšlet

Kristýna Šaarová 27.07.2022

Keoni hledá inspiraci v sexu, Bohu, vesmíru a spojení s vyšší podstatou bytí. Texty jdou ruku v ruce se směsí hudebních stylů, které se v každém tracku slévají v jednolitý…

Voice of Baceprot: Náš hlas bude silnější a hlasitější!

Barbora Števanka Kadlíčková 09.07.2022

Kapela mladých Indonésanek pocházejících z konzervativní muslimské komunity neměla zdaleka jednoduchou cestu za svým hudebním snem. Rozhovor. Živě na Colours.

Kalandra: Přijmout sebe sama a svůj díl zodpovědnosti

Barbora Števanka Kadlíčková 30.06.2022

Čtveřice, pohybující se na pomezí alternativního popu s vlivy rocku a folku a s odzbrojujícím hlasem Katrine Stenbekk v popředí, letos na Colours of Ostrava. Rozhovor.

Osheyack: Předpandemická podoba klubové zábavy je ta tam

Václav Valtr 24.06.2022

Po deseti letech strávených v Šanghaji se Osheyack stěhuje pryč a vydává album, které je jakousi labutí písní za jeho pobytem. Rozhovor před koncertem ve Fuchsu2.

Daniel Romano: Žádné potěšení by nemělo být proviněním

Adéla Polka 23.06.2022

Rozhovor o tom, co bylo a je country, jak si stojí kanadská hudební scéna, ale také malé nahlédnutí do přísných pracovních postupů.

Matěj Velek (Kasárna Karlín): Zažil jsem neuvěřitelné věci

Jarmo Diehl 22.06.2022

Klasicistní pětipodlažní vojenská budova z roku 1844, která zůstala v téměř původním stavu? Kasárna Karlín slaví pod patronací Pražského centra páté narozeniny a my chceme být u toho. Rozhovor.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace