Návrat Velkýho šéfa (Lobo: Bullíkův případ a další příběhy)

Majkla Žvejksna nezabijete! Sem zombie! Já už jsem mrtvej!

DC nedávno v Americe představilo pro sérii New 52 nového Loba (bohužel). Česká CREW nám osvěžuje paměť tím starým, dobrým (krví zacákaným, sprostě hláškujícím, pivo po tuctech pijícím) lovcem odměn. Re-edice legendárního Bullíkova případu (už sám název je odkazem na nejmenovaný film se Stevem McQueenem) nabízí premiérově i příběhy Bladhoundova krev a Tirácký sen - prvních šest čísel z původní samostatné série konečně pěkně pohromadě.

VYKYDLIT!

Nechytáte se a ptáte se, kdo že to Lobo je? Ve velmi volném překladu jeho jméno znamená „ten, který požírá vaše vnitřnosti a velice si to užívá”. Poprvé (myslím vůbec) se Lobo objevil v roce 1983 v sérii Omega-men jako regulérní záporák a až časem vyrostl v antihrdinu (týmovky L.E.G.I.O.N. a R.E.B.E.L.S.), jenž si získal (násilím) srdce svých fanoušků. V roce 1993 pak dostal vlastní sérii, která vychází i u nás. Drtivou většinu scénářů spáchal skoťák Alan Grant, známý psaním Soudce Dredda pro 2000 A.D., a jeho první příběhy, které se nám tu dostávají do rukou, pojal jako nepokrytou parodii postav jako Wolverine nebo Punisher. Takže Lobo… Říká si Velký šéf a na svět (prý) přišel na planetě Czarnia. Měří asi 193 cm, váží většinou 138 kg a je nesmrtelný. Nejspíš i poslední žijící příslušník svého druhu. Ostatní Czarniany totiž sám zabil v rámci vysokoškolského vědeckého projektu. Hlavně je ale pro tuzemský trh něco jako legendou, která provázela první komiksové krůčky Crwe - 1997.

Žádnej pán, sem prostě Zmrd.

Bullíkův případ není pro každého, to zaprvé. Lobotomická nahláškovaná řež, ke které si můžete jako soundtrack pustit jedině brutal death gore zombie metal (a smát se) nebo Vivaldiho (a snažit se psychologicky rozpitvat hlavního hrdinu), je přímou až jednoduchou údernou zábavou, ve které se inspiroval třeba Garth Ennis, který Loba poslal do ringu s dalším oblíbencem naší scény - Hitmanem (Ten vyklobanej parchant). Určitě si vzpomínáte na svatbu s Buenem a neslavným odjezd posledního Czariana. Ne? Ne?! Tak sprintujte do knihkupectví pro Pár vražd navíc.

Lobova první fuška se týká přivedení Bullíka, jistého účetního na planetě Nowa, kde se krom pangalaktického megasyndikátu, Prda a Zmrda, musí náš hrdina potýkat se sračkami veřejné kanalizace Nowého města a komandem frigidních feministek. Nemluvě o vlastních problémech vlkodlačího rázu. První přívěsek Bladhoundova krev těží především z přítomnosti Čestmíra Nýčeho alias Gold Stara, superhrdiny, vedle kterého vypadá i Mirek Dušín jako fašista (dovedete si představit, jak někdo takový dokáže Loba vytočit?), a druhý z kosmického tiráku plného náhradních orgánů (mňam). Nedočkáme se filozofického přesahu a ponaučení, aby člověk pohledal. Co za úchylného filozofa by ale taky četl o Lobovi?

Mám pocit, jako bych měl hlavu plnou kraslic… koled… a marcipánu!

Kresba Vala Semeikse září barvami a zvesela zobrazuje jakýkoliv masakr, s lehkostí a nadhledem. Geniální (hodně volný a o to lepší) překlad Pavla Dorta, vsazující místní reálie a dikci do Lobovy mluvy, dává často ději nový (mnohem zábavnější) rozměr a jistě ovlivnil českého spisovatele Jiřího Kulhánka, jehož neskrývané odkazy (nejen) na Loba a Crew dodávaly jeho tvorbě správný říz. Vydáno nakladatelstvím CREW, v brožované vazbě roku 2014 po Kristu, překlad Pavel Dort (Bullíkův případ) a Šimon Španihel (další příběhy).