Kristina Kratochvilová | Články / Recenze | 25.11.2024
Vítejte v bráně pekelné, která se neskrývá v hlubinách Země, ale ve vlastní hlavě. Legendární americký zpěvák Mark Lanegan, sahaje na temné dno jak hlubokým hlasem, tak životním stylem, odkrývá v autobiografii Zpívej pozpátku a plač myšlenkové chody a tužby muže bojujícího se závislostmi, kterému se podařilo uniknout ze zapadlého vidláckého městečka uspaného únavnou identickou každodenností do „skutečného světa“, na hvězdná pódia a do společnosti mimo jiné Kurta Cobaina, Chrise Cornella, Courtney Love, Johnnyho Cashe, Nicka Cavea, nebo Laynea Staleyho.
Ačkoliv je označován za průkopníka žánru grunge, samotným termínem Lanegan opovrhoval. Považoval ho za uměle zkonstruovaný médii a jako nedostatečné označení rozmanitosti a hloubky hudby a práce hudebníků spojovaných se seattleskou hudební scénou pozdních osmdesátých a začátku devadesátých let. Lanegan byl označkován mnoha termíny, které se mu líbili více či méně. Legenda, feťák, přeživší, bitkař, dealer, talent, patologický lhář, zloděj, inspirace. Žádnému z nich se ve svých vzpomínkách nevyhýbá.
V memoárech Zpívej pozpátku a plač bere čtenáře na procházku mentálním vězením, jehož neprostupné mříže si vystavěl svými závislostmi sám, a předkládá upřímné svědectví doby divočejší než hollywoodský scénář. Nesnaží se temnotu ve své hlavě přikrášlovat. Úderně se strefuje do svých nepřátel, rodiny, spoluhráčů z kapely, ale i sám do sebe. Nešetří nikoho, nemlží a syrově líčí cestu z pasťáku za uznáním, ohraničenou plotem z injekčních jehel.
Kapela byla pro Lanegana zhmotněním představy amerického snu a jednosměrnou jízdenkou z rodného Ellensburgu ve státě Washington, ve kterém ho čekala budoucnost maximálně v kombajnu. Lanegan byl již ve dvanácti známý místní alkoholik, vandal, kompulzivní hráč a závislák na pornografii. Jediné, co chtěl, bylo odjet pryč. A to se mu díky hudbě podařilo. V pamětech mistrně ovládá kompletní spektrum emocí a jeho literární převyprávění kolikrát až těžko uvěřitelných historek nevzdáleně připomíná um spisovatele Charlese Bukowského.
Od dítěte narozeného císařským řezem s pupeční šňůrou okolo krku se přes sígra vykrádajícího školní skříňky stává ikona, která se dostává ze spáru policie s plnýma kapsama heroinu podpisem fotky. Temnotu životního příběhu protkávají úsměvné anekdoty, když popisuje neúmyslné vdechnutí acidu před Noční show Davida Lettermana, vyvolávání bitky s Liamem Gallagherem nebo večer, kdy mu Chris Cornell olízl odhalenou oční bulvu, aby otestoval, jestli od něj chytí rýmu. Zpívej pozpátku a plač popisuje drsnou realitu skrytou za sloganem sex, drogy a rock'n'roll. Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých. Memoáry jsou příběhem slávy, závislosti, útěchy, spásy a vykoupení a pravděpodobně nejupřímnější hudební autobiografie, která se vám dostane do rukou.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).