Nihil rock music: Snyder

Pokud se někdo pohybujete ve stínech plzeňskýho undergroundu, tak už je možná znáte. Většinou na ně narazíte tak kolem jedný hodiny ráno, když jdou do hospody, pak kolem čtvrtý, kdy se přesouvají do non-stopu, a pak už je téměř nemožný je zastihnout. To je asi nevýstižnější popis členů kapely Snyder. Co se týče samotný hudby, tak je to grungeovka přesně podle mýho gusta. Poměr špíny a melodičnosti je tady dokonale vyváženej. Snyder jsou prostě upřímný a nehrajou si na nějaký vyumělkovaný muzikanty, co se berou až příliš vážně.

Zkuste debutový EP Lucky Peanut. Jsou na něm skladby, u kterých se vám bude chtít zazpívat si refrén a jen tak se kejvat do rytmu, ale zároveň i štípáky, kdy budete chtít prorazit hlavou cihlovou zeď. Pokud ti tady chybí kapela, která má takovej ten hodně špinavej subpopovskej zvuk, Snyder jsou tvý lidi. (Venca Zlo – Slush Records)

A co my na to? Odkazy na Dinosaur Jr., Melvins, METZ nebo Mudhoney jsou poněkud odvážné, ale když začínali třeba takoví Social Party, taky byste neřekli, kam se vyhrajou. Snyder zní, jako kdyby se Noise Parade zdrželi u více než třetího piva (což nikdy nedělají). Vlčáci musí být.