Píseň představuje introspekci o osobní proměně, ztrátě starého já, hledání vlastní identity.
Pod uměleckým jménem meta and her noises (dříve meta & the noises) vydává zpěvačka, skladatelka a textařka Michaela Radová nový singl I’ve never been me less, I’ve never been me more. Na ten se mohou posluchači těšit 4. října.
Píseň představuje introspekci o osobní proměně, ztrátě starého já, hledání vlastní identity, a je první ukázkou z připravovaného EP blue (but orange), na kterém meta and her noises pracuje s producenty Néro Scartch a jai.mi. Skladba I’ve never been me less, I’ve never been me more se hudebně pohybuje na pomezí indie popu s vlivy R&B a elektroniky, a vytváří tak silný kontrast mezi upřímnými, melancholickými texty a optimističtějším, dynamickým zvukem. Tento kontrast je klíčovým prvkem nejen pro samotný single, ale i pro celé nadcházející EP. Píseň produkoval Martin Vlček (producent jejího debutového alba Well… It’s Been Emotional), o mix se postaral Néro Scartch (společně s jai.mi také producent zbylých čtyř skladeb na nadcházejícím EP), master měl na starost Ecson Waldes. Na vizuálu spolupracovalo fotografické duo SHOTBY.US a grafik David Hloušek.
Text skladby zachycuje nejednoznačné pocity spojené s procesem změny – ztráty sebe sama a současně objevování nové, autentičtější verze vlastního já. Pocit toho, že se člověk nepoznává v zrcadle, jelikož je někým jiným než dřív, ale zároveň mnohem víc sám sebou. Zpěvačka v textu také odkrývá chvíle, kdy lidé hledají útočiště v ostatních lidech a věcech, místo aby ho našli sami v sobě. Inspiraci čerpá od umělkyň jako Lana Del Rey, Lorde a Kate Nash, což se odráží ve směsi upřímnosti a jemné melancholie.
Vedle scén Národního divadla moravskoslezského se letos bude hrát také v Komenského sadech nebo v chátrajícím komplexu bývalého hotelu Palace, kam se veřejnost běžně nedostane.
Dygl patří k výrazným jménům japonské indie scény. Jejich hudba čerpá z vlivů kapel jako Television nebo Talking Heads, ale zachovává si syrový současný charakter. Spolu s nimi zahrají Střední vlny.
Islandská skladatelka, violoncellistka a zpěvačka dobře ví, že aby mohl zvuk skutečně udeřit, musí mít kolem sebe prostor. Ticho jako místo, kde se obraz učí dýchat. Hildur Guðnadóttir vystoupí na začátku července na slovenském festivalu Pohoda a u té příležitosti je jí věnováno aktuální číslo Full Moonu.
Kytarista Fredrik Rasten a trumpetista Torstein Lavik Larsen vytvářejí zvukové krajiny na pomezí improvizace, ambientu a elektroniky. Jejich hudba staví na prostoru, tichu a jemných detailech, výsledkem je soustředěný a meditativní poslechový zážitek.
Projekt Fragments staví na myšlence skládání hudební i lidské identity z jednotlivých „fragmentů“, které do společného celku přinášejí vystupující i publikum.
Nothing But Thieves se po deseti letech vrátili do Angelic Studios, kde v roce 2015 vzniklo jejich debutové album.