Za nárůstem publika, hlavně ze strany mladé generace, stojí díla, která si kladou otázky po smyslu naší existence v 21. století a která jsou také součástí festivalového programu.
Bienále NODO / Dny nové opery Ostrava – jedinečná kontinuální přehlídka nové opery v České republice – nabídne letos v obou operních domech Národního divadla moravskoslezského, na krytém náměstí Trojhalí Karolina a lyžařské sjezdovce v Palkovicích operní díla a vokální performance osmi skladatelů. Účinkují sóloví pěvci a dirigenti z Evropy a USA, inscenační týmy z Polska, Německa, Slovenska i od nás; sbor Canticum Ostrava Jurije Galatenka a orchestry Ostravská banda a ONO / Ostrava New Orchestra.
Sobota 25. června
Zahájení operou Salvatore Sciarrina (1947) Superflumina (2010) v nastudování polského týmu režisérky Piy Partum a dirigentky Lilianny Krych. V hlavní roli ženy bez domova „sciarrinovská“ múza Anna Radziejewska. Autorem libreta je Salvatore Sciarrino.
Neděle 26. června
Operní debut skladatele Matouše Hejla (1989) - celovečerní scénické dílo Přízraky (2021/22). Po sedmi dalších Ibsenových hrách se Jan Nebeský vrací k Přízrakům, aby je radikálně posunul v žánru. Ibsen jako opera přinese nové a nečekané možnosti ve výkladu a vnímání této navýsost naturalistické hry. Autorkou libreta je Lucie Trmíková.
Pondělí 27. června
Petr Kotík (1942) a jeho ikonické, monumentální dílo Many Many Women (1975–78). Hudební kompozice, která trvá bez přerušení téměř šest hodin, vyžaduje jinou přípravu a jiné provedení než skladba běžných dimenzí. Kromě technického a hudebního zvládnutí vytváří prvek náhody v rámci provedení nikdy nekončící dobrodružství. Scénická realizace Jiří Nekvasil a David Bazika.
Úterý 28. června
Tři komorní opery / tři světové premiéry v jednom večeru na objednávku festivalu NODO. Newyorská skladatelka Judith Berkson (1977), Partial Memories. Londýnský skladatel James Layton (1996), saudade. Brněnská umělkyně Lucie Páchová (1988), Approximate. Představení režírují Marek David a Viktorie Vášová.
Středa 29. června
Palkovická lyžařská sjezdovka nedaleko Ostravy a na ní ve světové premiéře Nulanus (2020–2021) Miroslava Tótha. Experimentální opera rozvíjející variace téma umělé inteligence, života ve vesmíru a budoucnosti naší civilizace, režíruje Pasi Mäkelä. (Sportovní obuv podmínkou.)
Čtvrtek 30. června
Cesta k Prometeovi – originální prostorový projekt a zároveň „entrée“ k hudebně-divadelnímu opusu Luigiho Nona Prometeo. Tragedia dell’ascolto. Cesta k Prometeovi bienále NODO 2022 uzavře a zároveň jej nechá v procesu. Nonovo dílo Prometeo je považované za jeden z vrcholů poválečného hudebního divadla. Nonova hudba v něm vytvořila aranžmá neslýchaných, znepokojivých a pohyblivých rovin, které často hraničí s tichem. Živá elektronika v díle hraje stěžejní roli. V Prometeovi se jedná o vrchol Nonovy umělecké tvorby, ptá se zde po smyslu a cíli umění. Letošní Cesta k Prometeovi bude realizovaná v kooperaci s experimentálním studiem SWR z Freiburgu a jeho šéfem, dirigentem a skladatelem Detlefem Heusingerem, který je jedním z posledních žijících žáků Luigiho Nona. Scénická realizace Jiří Nekvasil a David Bazika. Letošní produkce je důležitým krokem ke kompletnímu, technicky vysoce náročnému provedení opery Prometeo na NODO 2024, v roce stého výročí Nonova narození.
Vedle scén Národního divadla moravskoslezského se letos bude hrát také v Komenského sadech nebo v chátrajícím komplexu bývalého hotelu Palace, kam se veřejnost běžně nedostane.
Dygl patří k výrazným jménům japonské indie scény. Jejich hudba čerpá z vlivů kapel jako Television nebo Talking Heads, ale zachovává si syrový současný charakter. Spolu s nimi zahrají Střední vlny.
Islandská skladatelka, violoncellistka a zpěvačka dobře ví, že aby mohl zvuk skutečně udeřit, musí mít kolem sebe prostor. Ticho jako místo, kde se obraz učí dýchat. Hildur Guðnadóttir vystoupí na začátku července na slovenském festivalu Pohoda a u té příležitosti je jí věnováno aktuální číslo Full Moonu.
Kytarista Fredrik Rasten a trumpetista Torstein Lavik Larsen vytvářejí zvukové krajiny na pomezí improvizace, ambientu a elektroniky. Jejich hudba staví na prostoru, tichu a jemných detailech, výsledkem je soustředěný a meditativní poslechový zážitek.
Projekt Fragments staví na myšlence skládání hudební i lidské identity z jednotlivých „fragmentů“, které do společného celku přinášejí vystupující i publikum.
Nothing But Thieves se po deseti letech vrátili do Angelic Studios, kde v roce 2015 vzniklo jejich debutové album.