PAF píše deníky

23\. ročník mezinárodní Přehlídky filmové animace a současného umění PAF Olomouc proběhne od 5. do 8. prosince 2024. Letošní edici zastřeší téma Diaries – Deníky. Ty mohou mít formu příběhů nebo poznámek, může se jednat o cíleně investovanou práci do sebereflexe, nezamýšlené důsledky času pobytu na sociálních sítích a nebo o jakékoliv jiné formy repetitivního zápisu. Všechny tyto podoby zaznamenávání ale mimo jiné vzbuzují otázku – jsou deníky určené ke čtení?

Festival PAF Olomouc, který je již přes dvacet let klíčovým hráčem ve světě filmové animace a současného umění, se letos opět vrací s očekávanou prosincovou edicí. PAF, dnes fungující jako mezinárodně propojená kurátorská platforma, připravil na prosinec bohatý čtyřdenní program plný projekcí, performancí, instalací, výstav a bohatého doprovodného programu. Propojuje různorodé umělecké formy a prostředí na pomezí umění, pohyblivého obrazu, hudby, teorie i dlouhodobých spoluprací a rezidencí.

report z loňského ročníku zde

Umělecké duo Marie a Petr Šprincl představí na PAFu speciální projekci jejich nejnovějšího filmu Satan Kingdom Babylon. Umělecká a partnerská dvojice je zároveň letošním kurátorstvem soutěže Jiné vize CZ 2024. Film si zároveň již brzy odbyde světovou premiéru v legendárním alternativním kině Spectacle v New Yorku.

„Hyperrealistická explorace konspiračních teorií pomocí narativů různých nenávistných skupin v Trumpově Americe. Detektivní příběh vyprávějící o jedné možné pravdě o tajemném zmizení mladé dívky v hotelu, který stojí v postapokalyptické pouštní krajině. Anonymní hotel jako deus ex machina - simulakrum minulosti, přítomnosti a budoucnosti, skrze které je detektiv veden stopami sahajícími od rytířů Ku Klux Klanu po ultra-ortodoxní židovskou organizaci Neturei Karta. Konec je tady.“

Pro letošní letošní ročník festivalu vyzval tým PAFu svoji dlouhodobou spolupracovnici - londýnskou výzkumnici a kurátorku Anne Duffau o realizacií výstavy pro Galerii XY, která představí tři umělkyně. Výstava se zaměřuje na pohyblivé obrazy a zkoumá téma deníkových záznamů a auto-vyprávění. You Make Me Feel je emocionální výpověď, soubor afektů, vzkaz budoucímu já. Jeanie Crystal představí nový videoklip své kapely Jeanie and The White Boys. Zein Majali svými krátkými videi generovanými umělou inteligencí obrací naši pozornost k posedlosti sociálními médii a jejich toxickému charakteru, který zahrnuje dezinformace. Součástí výstavy bude také dílo Emily Pope o životě umělkyně ve Velké Británii, které zkoumá iluze a deziluze politického klimatu a zdůrazňuje důležitost „zvolené rodiny“.

Londýnská umělkyně Michelle Williams Gamaker pracující s tématy dekolonizace, filmových narativů, queerness a exotizace připraví výstavu v Galerii PAF a její filmy budou exkluzivně promítnuty v kině Metropol. Káhirský umělec Qow a britský hudebník/skladatel Theo Alexander, oba nyní trvale usazení v Praze, představí v Olomouci světovou premiéru hudební performance s názvem So Afraid to Show I Care. So Afraid to Show I Care je více archivem než performancí. Skrze útržky kazetových smyček, symfonických básní z hlasových poznámek a podvodních varhan shrnují Qow a Theo Alexander více jak rok spolupráce do jediného večera. V souladu s pro ně typickým přístupem se jejich vystoupení v rámci PAFu ohlédne za dřívější tvorbou, přetvořenou a diverzifikovanou pro sakrální prostor olomouckého Husova Sboru.

Představí se také Olan Monk, hudebnictvo, performerstvo a spisovatelstvo z irské Conamary, jež vzbudilx pozornost zejména nedávnou spoluprací s legendární britskou kapelou Moin. Na letošním PAFu vystoupí s novou performance.

Sara Pinheiro je zvukařka pracující s filmovým a videoartovým zvukem. Při živé performance ASYNCH dochází ke kombinaci ruchů, samplování, terénních nahrávek a audio morphingu. Na základě myšlenky sonic fiction se jedná o akuzmatický prožitek z filmu, který nevznikl - a pokud by vznikl, byl by asynchronní. Jde o zmatení, při němž může jeden zvuk znít jako jiný, může být zvětšeninou detailu, která otřásá vším okolo (a drolí své okolí na prach). ASYNCH je také návratem slibu i funkce, která vrací hodnotu a přináší její řešení. Je to zádrhel. Projekt ASYNCH, jakožto performance, vznikl ku příležitosti vydání prvního EP Sary Pinheiro. EP se skládá ze šesti samostatných stop, které (ne)jsou poskládány do podoby ruchové písně.

Medard Zeman je umělec, hudebník, kurátor a zakladatel kulturní platformy GobGob. Ve své umělecké praxi se pohybuje mezi hudební a hereckou performancí, pracuje s videem, s kresbou a se sochařstvím. V současnosti se vztahuje k pojetí existenciálně laděného umění 60. a 70. let minulého století a k novátorským pojetím české grotesky. Tato témata se odráží také v jeho nejnovějším díle - v autorské opeře Maják umění, kde transformativně reflektuje společenské automatismy a představy o smyslu umění. Nicoleta Mureș je rumunská umělkyně žijící v Madridu. Tvoří digitální koláže, animace a využívá AI k prozkoumání vlivu technologií na lidskou psychiku, s důrazem na úzkost a izolaci. Nicoleta Mureș ve své tvorbě zkoumá dopady digitálního života, zejména jak internet zkresluje realitu a ovlivňuje lidstvo. Pomocí digitálních koláží, animace a generativní AI ukazuje dystopickou budoucnost, kde technologie utváří naše emoce a stírá hranice mezi skutečným a virtuálním světem.

Honour je projektem, který zůstává zahalen tajemstvím. Jejich tvorba, spojující Lagos, Londýn a New York, je bohatou mozaikou bluesu, hip-hopu, free jazzu, gospelu a yorubského folklóru. Jejich styl je vrstevnatý a texturovaný, kombinuje fraktální jazz, ambientní zvukové krajiny a emotivní skladby, které působí kinematograficky, ale zároveň velmi urgentně a osobně. Jedinečným stylem spojuje individuální a univerzální, čímž vytváří žánrově pestrý zvuk, který zkoumá smutek, nezdolnost a duchovní dimenze identity i paměti.