


Naštvaná a rozbouřená (Colours of Ostrava 2026)
Třetí den ostravského festivalu je o osobnějších promluvách vystupujících, blízcí si lidé jsou i při hledání úkrytu před bouřkou, po vyčištění vzduchu je i v blátě lépe.

Nevinnost, nepředvídatelnost a schopnost kombinovat cit pro popový hit s experimentální náturou.
Nevinnost, nepředvídatelnost a schopnost kombinovat cit pro popový hit s experimentální náturou. Yaelokre jsou fenomén, zjevení z ujeté a přece tak nádherné pohádky. Jejich písničky jsou komorní, ale dokáží nás okamžitě povznést až do mraků.
Keath Ósk mají mámu z Filipín a tátu z Islandu a v jejich hudbě se potkávají vlivy obou rodičů i zemí: zatímco máma je ovlivnila svým zpěvem, od táty přejali lásku k folkloru. „Snili jsme o tom, že budu vyprávět příběhy malým dětem, které si v nějaké knihovně sednou všude kolem.“ Knihovna má ale v osm večer už zavřeno, ARCHA+ otvírá dveře.



Třetí den ostravského festivalu je o osobnějších promluvách vystupujících, blízcí si lidé jsou i při hledání úkrytu před bouřkou, po vyčištění vzduchu je i v blátě lépe.



Třetí den Colours of Ostrava začal v tropickém vedru, které vystřídalo varování před bouřkami a krátká evakuace, po níž se program opět rychle rozběhl.



Ani proměnlivé počasí nezastavilo Colours: od divadla přes rozličné hudební světy až k Mobymu.



Keď aj počasie začne improvizovať, dobrý lineup si poradí.



Cyklus Sonitus pokračuje druhou stovkou koncertů, tentokrát došlo na dialogy folklorní i ty, co znějí do ztracena.



Na slunci je těžké se hýbat, ale noc to na Colours vynahradí.