Festival Film a architektura zamíří do desítek míst nabídne téměř čtyři desítky filmů s tématem architektury a urbanismu. Pár dalších slov zakladatelky akce.
Festival Film a architektura se láme do nové dekády s nabitým programem. Zavítá do kin i nevšedních prostor v České republice a na Slovensku od 29. září do 4. října a představí 34 filmů. Paralelně s ním probíhá Den architektury. Ten uvede architektonické skvosty i zapomenuté stavby, domy, které znovu ožily díky rekonstrukcím, dílo Josipa Plečnika, stavby šetrné k životnímu prostředí a mnohem více. Letos zamíří do stovky měst a obcí v Česku i na Slovensku a nabídne na 300 zdarma přístupných exkurzí do běžně nepřístupných budov, komentovaných procházek, přednášek, workshopů. Mottem dvanáctého ročníku festivalu je “Nebourej, transformuj!” a to Full Moon bezezbytku podporuje. Pár pořadatelských dotazů jsme položili zakladatelce a ředitelce festivalů, Marcele Steinbachové.
Co chystáte další dny a týdny? Jeden dva největší špíly?
Nešpílujem, ale chystáme již několik měsíců naše festivaly Den architektury a Film a architektura a práce se zintenzivňují, akce jsou na konci září/začátku října. Letos v rámci Dne architektury pořádáme i jednu koncertní akci, Emil Viklický s dalšími hudebníky vystoupí výjimečně v kostele na náměstí Jiřího z Poděbrad s programem Pocta Plečnikovi. Nejsme pořadatelem významných koncertních akcí, takže je to pro nás výzva a věříme, že to dobře dopadne a bude to zážitek.
Jaká akce tě v poslední době nadchla?
Návštěva lodi Altenburg 1964 a festival, který pořádala skupina Vložte kočku. Atmosféra.
Když se podíváš na akce jiných promotérů, koho bys šla podpořit, koho je nutné vidět a slyšet?
Půjdu určitě na divadelní festival 4+4, na Sigur Ros a na Moderat. Chtěla bych znovu zajít na Altenburg, ale asi to do konce září, kdy jim končí sezóna, nezvládnu kvůli přípravám našeho festivalu. Podpořit bych chtěla hudební seskupení Jana Chaluše, ať už Strom stínu s orchestrem Bucinatores orchestra nebo komornější a více folkové uskupení Bellevue s Dorotou Barovou a Janem Jiruchou.
Jaký máš vztah k sociálním sítím?
Jsou pro promo našich akcí nezbytné, ale já osobně je poslední dobou nedávám. Nějak jsem došla k názoru, že mi více berou, než dávají. Pro naše akce je ale aktivně využíváme a pracuje se nám s nimi dobře, co se týče výběru cílových skupin. Jen mám pocit, že nás uzavírají do našich bublin a neotevírají nás dalším návštěvníkům, proto stále pracujeme i s klasickou propagací (web, newsletter, tištěné verze, výlepy atp).
Kam nejraději chodíš na jídlo?
Ráda střídám kuchyně od klasické po asijskou, a to v okolí naší kanceláře u Míráku. Hodně ráda mám ale klasickou hospodu se skvělou venkovní zahrádkou U Holanů, poslední dobou tam i dobře vaří.
Důležitou součástí herního světa Fortnite je režim Festival. Jde o rytmický hudební mód s herními mechanikami inspirovanými tituly Rock Band a Guitar Hero, klíčovým prvkem jsou tematické „sezóny“, které do hry přinášejí obsah spojený s konkrétními hudebními hvězdami. S Gorillaz sem například přišla speciální virtuální stage i tracky jako Clint Eastwood nebo Dare.
„Naposledy sme vydali singel s klipom Ochechuľa, v lete chystáme niekoľko festivalových koncertov po Česku. Medzitým pracujeme na nových piesňach,“ říkají a vykládají i dále.
Dneska v osm večer mix ještě podezřelejší než obvykle. Krásné věci Pebble Seven, Hannah Peel & Beibei Wang, Cyrila Kaplana nebo Asna, a pochopitelně Ibeyi! For Heaven’s Sake!
Ve své tvorbě i životě hledá rovnováhu mezi syrovou atmosférou předměstí a precizním zvukovým světem.
Sbalte si deky, vezměte přátele a přijďte si užít začátek června na místo, kde se umění potkává s jedinečnou sousedskou energií.
Není vůbec náhoda, že je píseň tak oblíbená u tvůrců soundtracků k videohrám. Její urgentní a lačné tempo je k divokým honičkám jako stvořené... Song Story.