Články / Reporty

Poslední nádech (Bendik Giske)

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá | Články / Reporty | 15.04.2024

Roztěkaná atmosféra se přiostřuje s každým dalším zvoněním. Početné osazenstvo pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru. Na pozadí nadpozemské světelné choreografie berlínské vizuální umělkyně Theresy Baumgartner přestávají být syntezátor italské hudebnice a zvukové designérky Marty De Pascalis a saxofon norského muzikanta Bendika Giskeho pouhými prostředníky dvouhodinové experimentální seance, ale stávají se roztančenými, na dřeň obnaženými extenzemi lidského těla.

Obě jména pochází z protilehlých konců Evropy. Spojuje je ale Berlín, kde patří mezi čelní osobnosti experimentální scény. Marta De Pascalis, která tam zároveň zakládala festival Marina di Neukölln, se českému publiku představila už v roce 2021 na kutnohorském festivalu experimentální a nezávislé hudby A Day of Sound.

Dvojitého nominanta na norskou Grammy, který opustil skandinávskou konzervativní jazzovou scénu, ke znovupřijetí znenáviděného tenorového saxofonu přivedla otevřenost berlínského undergroundu. Tam smířil zdánlivě rozbíhající se kořeny včetně jazzu, nově nabyté lásky k elektronické taneční hudbě, ale i gamelanu, který se Giskemu dostal pod kůži během pobytu v Indonésii. Třetí a nejnovější eponymní album se absolutně odvrací od konvencí spojených se saxofonem, rozšiřuje pojetí nástroje o nové amelodické struktury a zároveň kvíří maskulinní estetiku jazzové performance.

Podvratnost Giskeho přístupu však nespočívá v silně kontrastních kompozicích, ale ve vytváření repetitivních smyček rozbíjených jemnými tóny a gradacemi. Něco, co ostatně sdílí s De Pascalis, ačkoliv ta se ve svém úvodu omezila na syntezátor Yamaha CS-60 a vrstvení monotónních transovních ploch z loňského alba Sky Flesh.


fotogalerii z koncertu najdete tady

Zatímco meditativní De Pascalis šetřila kontrasty a nekonečné drony se odrážely od stěn neviditelného zvukového vakua, Giske jedním hlubokým výdechem uváděl do pohybu pendulum cyklických tónů stoupajících se sisyfovskou urputností stále výš, aby s nimi následovně odtančil do ticha světelných skulptur Baumgartner.

Jazzový nástroj v jeho rukou postupně ztrácel obvyklé obrysy. Témbrem místy nabýval podoby didgeridoo a některá vysoká staccata odeznívala s nonšalancí houslových nástrojů. Vše zůstávalo elementární, organické, konfrontační, a přitom skromné, podobně jako Giskeho krátké, ale vroucí interakce s publikem.

Cyklus proměn završil v setlistu předposlední Rhizome. Urputnost, a přitom absolutní soustředěnost zůstávaly s hudebníkem až do posledních vteřin dlouhého tracku, který jako kdyby každou chvíli měl zaniknout v bezdechu. Jeho jemné dozvuky se ještě dlouhou dobu rozplývaly v tichu do tmy ponořené Archy.

Info

Bendik Giske (no) + Marta De Pascalis (it)
10. 4. 2024 ARCHA+, Praha

foto © Jakub Koumar

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Všechno ještě není ztracené (Colours of Ostrava 2024)

Filip Peloušek 25.07.2024

Nejsem na Colours poprvé, ale za sedm let mé absence jsem zapomněl, jak monumentální areál je, a hlavně, kolik lidí se v něm pohybuje.

Nič nie je zdarma (Melt Festival 2024)

Ema Klubisová 24.07.2024

Po Bear Stone sme sa odviezli do Záhrebu, kde sme prespali u kamaráta, snažiac sa pozliepať štyri dni festivalových dojmov do jedného koherentného textu a fotogalérie.

Propíjení barev (Colours 2024): Finále po finále

Dantez, Michal Mikuláš 21.07.2024

Sobota s Jamesem Blakem coby hlavní hvězdou věští, že se letošní konec ročníku bude za poklidnějšího rozjímání...

Propíjení barev (Colours 2024): Pestré harmonie, temné promluvy

Dantez, Michal Mikuláš 20.07.2024

Pátek, středobod festivalu, srovnávání stavů.

Propíjení barev (Colours 2024): Živelnosť v plnom prúde

Dantez, Michal Mikuláš 19.07.2024

Štvrtok sa v poobedňajších hodinách rozbieha do maximálnych rozmerov. Vír festivalu už sťahuje všetko okolo seba.

Propíjení barev (Colours 2024): Dozvuky

Dantez, Michal Mikuláš 18.07.2024

Pozvolné propíjení jasných barev: krotkost hlasitosti kompenzují Morellovy dozvuky.

Hořet bezpečně (Creepy Teepee 2024)

Timon Láska 17.07.2024

Tak intenzivní komunitní vibe jsem na žádném festivalu necítil. Soustřednost a jedinečnost vzájemného porozumění navíc sahá přes různé faktory.

Pohoda (2024) počasí navzdory

Jakub Béreš, Dominik Polívka 16.07.2024

Strach o nejbližší střídá po návratu domů obavy o samotný festival. Pohoda je místem s jedinečnou reputací a bezpečným prostorem pro všechny, kterým není dobře ve vlastní zemi.

Asijský koktejl v Sudetech (Eastern Tunes 2024)

Václav Valtr 16.07.2024

Místní spolek Thonmi chová jaky, provozuje restauraci s exotickou kuchyní, buduje tibetský dům či asijskou poznávací stezku. Decentní festival coby vrchol sezóny.

Transforma 2024: Přijít k sobě

Aneta Martínková 15.07.2024

Dramaturgie, prostor, ve kterém se festival odehrává, světla, ozvučení. Všechny podmínky jsou tu zkonstruované k tomu jít úplně na dřeň.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace