Kluci od Povodí Ohře se po roce vracejí s čerstvým krmivem pro jehly gramofonů. Nový singl Rakovina doplňují videoklipem.
Potomci bývalých narkomanů, příbuzní kurev, kluci od Povodí Ohře se po roce vracejí s čerstvým krmivem pro jehly gramofonů. V těchto dnech totiž vychází jejich singl Rakovina. Rakovina je v případě Povodí Ohře sjednocujícím prvkem. Kapela, která ve svých počátcích plnila spíše úlohu terapeutické skupiny, na své nové nahrávce finálně účtuje s chorobou, která je před lety svedla dohromady a zároveň vykračuje směrem k očekávané nové desce, která vyjde během příštího roku.
Druhou stranu singlu obsadila skladba Vašek, ve které se frontman Sisi vypořádává s poplivaným Havlovským odkazem, tak jak si ho vyslechl u piva v jedné z chebských špeluněk. Refrén skladby si ostatně na pódium s kapelou příjde zazpívat i kaplan Blažej Pelán z borské věznice, na jejímž dvoře nedávno Povodí hrálo koncert pro místní chovance a s nimi záhrála i právě Pelánova kapela Těleso, složená z borských trestanců.
První křest proběhne 20. září na domácí půdě, v plzeňském Divadle Pod Lampou (s Raw Deal), následovat bude pražská zastávka v klubovně Punctum 27. září za doprovodu Bumbrle a Degens. Singl vychází v počtu 300 kusů na průhledném žlutém vinylu u vydavatelství Stoned to Death. Jak píše frontman Sisi, jeho vznik doprovázel „jakýsi lidský fanatismus. Ten však není vrozeným kreténismem jenž lze snadno ukrýt za zdi ústavů, ale osudovou lidskou prací.“
Vedle scén Národního divadla moravskoslezského se letos bude hrát také v Komenského sadech nebo v chátrajícím komplexu bývalého hotelu Palace, kam se veřejnost běžně nedostane.
Dygl patří k výrazným jménům japonské indie scény. Jejich hudba čerpá z vlivů kapel jako Television nebo Talking Heads, ale zachovává si syrový současný charakter. Spolu s nimi zahrají Střední vlny.
Islandská skladatelka, violoncellistka a zpěvačka dobře ví, že aby mohl zvuk skutečně udeřit, musí mít kolem sebe prostor. Ticho jako místo, kde se obraz učí dýchat. Hildur Guðnadóttir vystoupí na začátku července na slovenském festivalu Pohoda a u té příležitosti je jí věnováno aktuální číslo Full Moonu.
Kytarista Fredrik Rasten a trumpetista Torstein Lavik Larsen vytvářejí zvukové krajiny na pomezí improvizace, ambientu a elektroniky. Jejich hudba staví na prostoru, tichu a jemných detailech, výsledkem je soustředěný a meditativní poslechový zážitek.
Projekt Fragments staví na myšlence skládání hudební i lidské identity z jednotlivých „fragmentů“, které do společného celku přinášejí vystupující i publikum.
Nothing But Thieves se po deseti letech vrátili do Angelic Studios, kde v roce 2015 vzniklo jejich debutové album.