Půlnoční delikatesy a další na LFŠ

William Wyler patří k nevelké, ale vybrané společnosti „otců zakladatelů“ americké filmové režie, mužů, kteří stáli u jejích samotných počátků a svým talentem utvářeli její normy i styl. Říkalo se o něm, že nedokáže natočit propadák a tři Oscary za režii a Zlatá palma z Cannes o tom svědčí stejně přesvědčivě jako komerční úspěchy filmů jako Továrník Dodsworth, Lištičky, Nejlepší léta našeho života či Prázdniny v Římě a Ben-Hur. Většinu těch nejlepších na Letní filmové škole uvidíte a dozvíte se i to, že k tomu, abyste se stali velikánem amerického filmu, nemusíte mít ani střední školu.

Kariéra kameramana Miroslava Ondříčka byla vždy nazírána především v kontextu spolupráce s režisérem Milošem Formanem, se kterým natáčel i jeho americké filmy. Ovšem byla by chyba považovat Ondříčka „pouze“ za Formanova dvorního kameramana a my proto letošní sekci Češi v zahraničí věnujeme zahraniční kariéře Miroslava Ondříčka bez Miloše Formana. Připomeneme si jeho spolupráci s takovými velikány, jako byli Lindsay Anderson (Kdyby…, Šťastný to muž), George Roy Hill (Jatka č. 5), nebo Mike Nichols (Silkwoodová). V rámci doprovodného programu se LFŠ zaměří na to, jak k jeho „valutové“ kariéře přistupovalo tehdejší vedení československého filmu ve spolupráci s STB.

Giallo je nejen typicky italsky vypjatý příspěvek do žánrového spektra, ale z našeho pohledu především ideální materiál pro půlnoční festivalovou sekci. Posuďte sami: maskovaný, tajemný vrah/řezník s černými rukavicemi pronásledující v atraktivních kulisách bezbranné oběti, především krásné ženy. Spousta neskutečně červené krve, stylizovaná práce s kamerou, hudba od Morriconeho či od Goblinů, k tomu trocha erotiky… V rámci dramaturgického výběru budete mít možnost zhlédnout jak ikonické klasiky žánru, tak pravé půlnoční kuriozity. Upozorníme i na vliv giallo filmů na světovou či současnou kinematografii.

V roce 1927 přišel scenárista Carl Mayer s myšlenkou symfonického filmu, kterou Walter Ruttmann vložil do snímku Berlín, symfonie velkoměsta. Nešlo o nový koncept, protože László Moholy-Nagy již v roce 1925 publikoval text o vizuální dynamice velkoměst. Někdy se tomuto proudu také říká třetí avantgarda. V rámci sekce Němý film s živou hudbou nabídneme výběr toho nejzajímavějšího, co přinesl.

Fotogalerie z loňského ročníku Letní filmové školy najdete zde, zde a ještě tady.