Kruhy pod očima, brázdy v podlaze. Shilpa Ray.
Publikum, které zpočátku vypadalo jako výstavka sádrových obličejů, pomaloučku taje a v první řadě se objevují tančící dívky s copy ve vlasech.
Čiré šílenství a mnohokrát se opakuje
Závěrečný jam je čiré šílenství a mnohokrát se opakuje; nevím, jestli utíkat na noční spoj, nebo počkat, až se na mě sesype barák.
Lunch a piča z mrtvé kočičky (Henry Lee Fest)
Jaká kapela se proboha pojmenuje Piča z hoven? Člověk si automaticky představí děsivou multimediální agro bio koninu o vložkách a potratech...
Welcome to our drive-in theatre! Enter Shikari.
... a hlasitě ječet je napadne až v okamžiku, kdy se rozsvítí reflektory na pódiu. Brno je výjimkou: tady se řve pořád a pot stříká po litrech.
Pak přijde, co očekávám: Mark Lanegan
The Gravediggers Song rozvášní i nejzamračenější postavy, v závěru následuje hlasitý nekončící aplaus. "Tyvoe, připadám si jak na Brutale!"
Halestorm: Tenkrát poprvé.
Kapely s holkama mám na mušce odjakživa: některé z nich jsou sexy, jiné se snaží trend zvrátit a vypadat jinak. Lzzy patří mezi individua, která se s tím nese...
Exploding Head Syndrome. Degeneration Next 2015.
Industra je ve své současné podobě (zatím) menší než Vlněna nebo Zbrojovka, ale je jiná a hezká. Pragerův cider a mocné kari. Kapely, továrny.
Ruchy, kmity, nečekané pocity. Obscure Sphinx v Brně
... kde se s řevem schoulí do klubíčka, basák vytrhne světla z napájení a místnost se zřítí do tmy. Následuje ohromující aplaus. Kdo byl highlightem večera?
Manon meurt v Kabinetu múz: světýlka a dým
Celý život vyhledávám kapely s holkama. A pokud se taková objeví v Brně, ráda ji zajdu podpořit. Když jsem poprvé potkala Manon meurt...
Vyblikaná díra do hlavy. Kyklos Galaktikos v Brně.
Je fajn sledovat bezeslovnou komunikaci na pódiu, všímat si grimas a gest, nadšených výrazů. Vnímat, jak je těší hrát právě tuhle pasáž. A tuhle a tuhle.
V Blansku je prý divná voda, říkali
Znáte kapely, co zahrají na jednu strunu jediný dlouhý Zvuk a polovina osazenstva hospody se na něj musí jít podívat zblízka?
Mucha v Desertu: prkýnko důle, laťka vysoko
Mládež z celého Brna neprůstřelně ucpává hlavní vchod a nadšeně ječí při každém refrénu o chlupech v podpaží.
Den jako stvořený - Ravelin 7 a jejich party
Někdy takhle na jaře kolem apríla jsem v Boru poprvé viděla Enten og eller. To je taky otřepaná historka - pointou je, že...
Henry Lee Fest: párty pro mrtvýho kluka ze staré písničky
Člověk otevře notebook, vypadnou na něj Please The Trees. Otevře si časopis, vypadnou na něj Please The Trees.
Absolutní tma, absolutní nula (Zero Absolu)
Pořád se ale nemůžu vyrovnat s pocitem, jak je zvláštní, že tohle je „jenom“ one man show... Slasti při nula kelvinech.
Všechny ostudy, všechny lásky (Bora)
Přišly prázdniny a Boro se zavřelo. Krátce po skončení festivalu Krákor se konala úplně poslední párty.
Stopy končí v bažině Or
Společný koncert Nod Nod a Or v Boru, zatímco zpěvák vřískal: Sežer svý zuby! (Hraje to zatraceně hlasitě.)
Pot a krev, propocené trenky. Hlína.
Estonští Talbot a k nim do série mámomrdači Vlněna a taky pražský herecký superfuck Hlinomaz.
Divné – ve všech možných významech toho slova
I melodie se kolem vás postupně začnou rozvíjet jako nějaké šílené elektronické orchideje. Temní Gnod v temném Boru.