

Válová a Janáček, abstrakce na třetí
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.


Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.


Z desky ční fatalismus i sentiment. Koneckonců, výmluvné jsou už názvy skladeb: Hand of God, Old Times, Lavenders Field, Balcony Man.



Ztřeštěná dvojka Italů, kteří by mohli z fleku předskakovat Mikovi. Průměrný kytarista a průměrný bubeník, nadstandardní baviči.
Beata už teď ví, co jí bude celý rok plnit kalendář a jaké by mohlo být album, které bude následovat vánoční Bethlehem.
To právě jim patřila otvíračka na hlavní scéně, a přitom zapadali do konceptu OFF Festivalu zdaleka nejméně. Vděčný rádiový retro-rock’n’roll v podání The Fruitcakes?
Tauron Nowa Muzyka otevře ne jinak než velkolepě koncertem Cinematic Orchestra.
... vydala album Clashes s celoevropskou distribucí a má zaděláno na senzaci. Přitom si se mnou povídala jako s dlouholetou kamarádkou. Brodka.
Kontroverze, hluboké emoce, voda na mlýn ignorantům a umění zkázy na Colours. ANOHNI.



Čtvrtek před půlnocí bude na Colours of Ostrava patřit Brodce. Pop s přesahy, hudebnice s vizí.



Resumé? To ani ne, ale shrnující názor ano. Anebo taky: napsat paján a nevypadat při tom hloupě je to nejtěžší. Umíme.



Dnes začínají Colours, ale já stále myslím na Pohodu. Festival, který nemá v mnoha směrech obdoby. Popis jedné lásky.