Katarzia sen svěřuje, proplouvá pochybnostmi i různými typy závislostí. A ohlašuje vydání čtvrtého alba Celibát.
Singlem o samotě Katarzia ohlašuje vydání svého čtvrtého alba Celibát. Pro videoklip k němu hudebnice použila působivé záběry ze svého mobilního telefonu, které natočila předtím, než se Evropa uzavřela. Pohotově tak zareagovala na současnou situaci, kdy příprava videoklipu s celým štábem může být nebezpečná. Album Celibát obsahuje 11 skladeb a vyjde 17. dubna 2020 u labelu Slnko Records. Turné i křest alba, původně naplánované na duben a květen, se uskuteční na podzim.
fotogalerie z koncertu v Brně zde
Katarzia během tvorby své nové desky na prahu třicítky jako žena i umělkyně dozrála. Svěřuje se, proplouvá pochybnostmi i různými typy závislostí. Hledá cestu k vnitřnímu pokoji, ke zdravým mezilidským vztahům a dospěla k závěru, že i celibát někdy může být řešením. „Samota mi nevadí, ani celibát tela. O lásku neprosím, nie som osamelá. Nehanbím sa byť silná, nehanbím sa byť slabá, taká som. Nehanbím sa nahlas smiať, nehanbím sa plakať,“ zpívá Katarzia ve skladbě, která album otevírá. Scénář videoklipu se musel měnit, Katarzia však měla záložní plán. „Už v zimě jsem několik videí natočila na svůj iPhone. Vždycky se mně líbily zpomalené záběry na trampolíně a euforie ze skákání. Vyvolává to ve mně záchvaty smíchu. A vedle nich jsem také zpracovala několik iphonových videí z výletu na téměř opuštěný ostrov,“ dodává Katarzia k videu ke skladbě Samota mi nevadí, které se rozhodla využít jako oficiální klip.
Album Katarzia nahrávala opět ve spolupráci s producentem Jonatanem Pastirčákem, s nímž před dvěma lety připravila ceněnou desku Antigona. Jonatan Pastirčák (Pjoni/Isama Zing), jako hudební i mentální spojenec Katarzie, skladby na Celibátu posunul do nejvyšších pater současného popu. Nebyl ovšem zdaleka jedinou osobností, která přispěla ke světovému soundu desky. Katarzia povolala do služby také producenty Aid Kida, Olivera Torra, Lvcifera a Alexandra Vincenta. Na mixu se společně s Pastirčákem podílel také Tomáš Havlen a mastering měl na starosti Gaex. Na albu ve dvou skladbách hostovala zpěvačka a skladatelka Ela Tolstová, do jedné z písniček vokálem přispěl také Cyril Dobrý a své party v pražském studiu Faust Records nahráli také hudebníci z Katarziiny doprovodné kapely, Albert Romanutti, Lukáš Mutňanský, Vladko Mikláš a Oliver Lipenský.
Vedle scén Národního divadla moravskoslezského se letos bude hrát také v Komenského sadech nebo v chátrajícím komplexu bývalého hotelu Palace, kam se veřejnost běžně nedostane.
Dygl patří k výrazným jménům japonské indie scény. Jejich hudba čerpá z vlivů kapel jako Television nebo Talking Heads, ale zachovává si syrový současný charakter. Spolu s nimi zahrají Střední vlny.
Islandská skladatelka, violoncellistka a zpěvačka dobře ví, že aby mohl zvuk skutečně udeřit, musí mít kolem sebe prostor. Ticho jako místo, kde se obraz učí dýchat. Hildur Guðnadóttir vystoupí na začátku července na slovenském festivalu Pohoda a u té příležitosti je jí věnováno aktuální číslo Full Moonu.
Kytarista Fredrik Rasten a trumpetista Torstein Lavik Larsen vytvářejí zvukové krajiny na pomezí improvizace, ambientu a elektroniky. Jejich hudba staví na prostoru, tichu a jemných detailech, výsledkem je soustředěný a meditativní poslechový zážitek.
Projekt Fragments staví na myšlence skládání hudební i lidské identity z jednotlivých „fragmentů“, které do společného celku přinášejí vystupující i publikum.
Nothing But Thieves se po deseti letech vrátili do Angelic Studios, kde v roce 2015 vzniklo jejich debutové album.