Šejkr #164: „Je vymalováno, uklizeno.“

Září. Babí léto. Vždycky jsem tohle období měl rád, nezkazila mi to ani skutečnost, že v posledních asi deseti letech je to sezóna grantů. Některé se uzavírají a hodnotí, další vymýšlí. Patří to k věci, i když je to občas masakr. Na poznámky ve smyslu, že „mám přece po festivalech, takže dobré“ nehledě. Stačí vylézt na ulici a cítit pohasínající teplo při brzkém soumraku.

„Myslíš, že môže byť problém časť rozhovoru, kde sa bavíme o tom, či je ministerka kultúry hot alebo nie?“ Malé radosti nad skladbou čísla, které v kontextu středečního zasedání rady slovenského Fondu na podporu umění dostávají ještě surreálnější rozměr. O situaci v FPU jsem se nejen tady už několikrát zmínil, na Slovači bylo avizované zasedání vyvoláváno větou Masaker kultury zajtra? Dneska, pořád. Možná silná slova, nicméně instituce, která byla ještě před několika málo lety dávána (oprávněně, na základě osobní zkušenosti) dalším zemím za vzor, dramatickému akcentu rozhodně odpovídá. Ze sousedství přicházejí zprávy o tom, která akce nebude od příštího roku pokračovat, demonstrace nestačí. A po středě už můžeme spolu s Belmondovým Stopařem konstatovat: „Je vymalováno, uklizeno.“ Akorát naopak.

Poslouchám novou desku barcelonských spratků Los Yolos, přišla zčistajasna, jako všechno od nich. Dodnes mě rozčiluje, jak maily ohledně potenciálního koncert v Česku ignorovali. Asi si pro ně budeme muset na Raval zajet, takhle jsem jen poprosil brata, který tam aktuálně odpočívá na pláži, aby mi jejich novinku přivezl. Budeme to zkoušet dál, samozřejmě, jejich koncert v roce 2022 na sevillském Monkey Week se vryl hluboko, podobná intenzita se vidí málokdy. Další výlet do Andalusie se blíží, i když zrovna před pár dny přišlo, že ani jedna z „našich“ kapel, které jsem nabízel, se do programu nakonec nedostala. Máme těch žádostí strašně moc, promiň, příští rok to snad vyjde, píšou z El puerto de Santa María, kde festival letos proběhne, těším se náramně. Dokonce ještě víc, při pohledu na botu, která letošnímu festivalovému vizuálu vévodí, vyloženě jihnu. Přijedu, ale ty pinche zapatos si odvezu s sebou, posílám pozdravy do Andalusie.

Dneska je to koukám ještě víc deníkové a střípkovité než kdy jindy, ale takový je obraz posledních dní. Vaverková Moon je venku, podobně jako Krása, Aničce gratulujeme, povedla se velmi. Říjnový úplněk se pomalu dopéká, klíčové slovo Stockholm, ale nepředbíhejme. Jak je na tom ministerka kultury se v něm nakonec nedozvíte, autor sám pochopil, že na tom vlastně moc nezáleží. Na rozdíl od FPU, které nyní už naprosto neprůstřelně ovládá rada nominovaná ministerstvem reprezentovaným stranou bez vlivu, členů i koncepce. Kultury. Na to, že na středeční veřejné zasedání zástupce veřejnosti nepustili, už se za pár týdnů nikdo ptát nebude. Vymalováno, uklizeno. Volby jsou za dva týdny.

Dneska v osm večer na Radiu 1 snad pestře i rytmicky. Přijdou třeba Guedra Guedra, Princess Nokia, Lila Tesla, Ami Taf Ra, Terez Frecerová nebo Kelman Duran. „Irony. Utility. Pretext.“