Šejkr #181: Poslední metr
Dneska v osm večer mix ještě podezřelejší než obvykle. Krásné věci Pebble Seven, Hannah Peel & Beibei Wang, Cyrila Kaplana nebo Asna, a pochopitelně Ibeyi! For Heaven’s Sake!
Těšení
Kopce, výhledy, Market, Rakuskouhorsko, The Wilderness, Karolina Beranova, LilaTesla, a to je jen začátek.
Šejkr #170: VM
Dobře, na náměstí nás s festivalem nepustí, ale to se vlastně nestalo nikdy. Možností je i tak víc, než potřebujeme a stihneme využít.
Šejkr #166: Mor
Nahodilé záznamy výseče reality. Od té doby mi ta věta leží v hlavě, převracím ji tam a zpátky, schovávám a odkrývám, mažu a podtrhávám. A leží tam pořád.
Šejkr #165: Rutina
Daily Routine od spektakulární dvojice Adam Dragun a Fvlcrvm je bezesporu jedním ze zásadních bangerů roku, mám pocit, že už se celkem dlouho nestalo, aby snad všechny texty o nějakém albu zmiňovaly jednu konkrétní a vždycky stejnou píseň.
Šejkr #164: „Je vymalováno, uklizeno.“
Stačí jen občas vylézt na ulici a cítit to pohasínající teplo při brzkém soumraku. Krása.
Šejkr #163: tutto passa
Dokruhu potřetí, potřetí a naposledy. Ano, hlásí se znovu radio Chomutov, ale tak asi se nedalo čekat nic jiného. Vzpomínky zúčastněných neblednou, fomo level těch, co na místě nebyli, neklesá.
Šejkr #162: Víc než ulice snese
Původně měl tenhle Šejkr být o festivalu, nakonec záměrně není. Alespoň na chvíli myslet na něco jiného je třeba, návod leží nedaleko. Chybí mi Berlín.
Než skončí léto
Film Než skončí léto australské režisérky Shannon Murphy nás zase upozorňuje, že život je krásný i proto, že se nedá naplánovat.
Šejkr #158: Léto
Letní pocit je tady, nevím proč, ale vždycky mi to nějak svědčilo. A teď už je navíc jasné, komu bude letošní léto patřit.
Šejkr #157: Ultima sera
S ředitelem festivalu Beaches Brew, stojíme v zadních řadách na koncertě Baby Volcano. Za námi létá frisbee, běhají psi a kolem prochází parta Chrisových (mnoha) přátel...
Šejkr #154: Solidarność
Poděkování to vystihuje nejlíp, ať v rámci dějinné úlohy nebo neustálého připomínání určitých zásad a principů. Solidarność, tedy solidarita. Kam se to slovo ztratilo?
Šejkr #153: Dejvice
Nostalgii se člověk může bránit, ale nakonec ho vždycky dostane. Procházím Zelenou odshora dolů a vzpomínek je až příliš, stejně jako okolo někdejšího bubenečského nádraží a přilehlé části Stromovky.
Šejkr #152: Východiskový bod
„V cele je to bezpečné, všetko je tu absolútné,“ zpívá Denis v jednom z tracků roku, ironii beru, ale někdy je to absolutno skutečně, ehm, papírové.
Šejkr #148: Interview
Za pár hodin na Radiu 1 spolu s The DSM IV, Moonchild Sanelly, DJ Lag, Saffron Bloom, Berlin Manson nebo Donnou Summer. New age paranoia.
Šejkr #146: 100
Vlastně jsem si myslel, že to tak dlouho není, dodnes si pamatuju, jak jsme se domlouvali se Zdeňkem Lichnovským. Bylo to u nás v kanclu, dělali jsme rozhovor u příležitosti třicetin stanice.
Šejkr #145: Peříčka
Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.
Šejkr #144: „Wrote 'em off, rather see me hit the church and get religious.“
Pevně doufám, že mi těch sedm dní v Seville ještě nějakou dobu vydrží. Mír, zen, tapas.
Šejkr #143: Špatná hudba?
Rád jezdím na školní debaty. Zvláštní je, že téměř pokaždé mě vyučující varují, že moc otázek nepřijde, ale většinou to bývá naopak.
Šejkr #142: Pan de muerto
Día de muertos, Dušičky, Halloween, všechno jedno. Dneska vyšla nová deska The Cure. Zajímalo by mě, zda to bylo plánované, nebo to tak prostě dopadlo.
Šejkr #141: Vikendica
V osm večer na Radiu 1, dneska třeba s Joan As Police Woman, Ninou Kohout, Sonic Interventions, Błoto, Greentea Peng, Neraev nebo remixem Despechá od Nusar3000. Que dices?
Šejkr #140: V obraze
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Šejkr #139: „I’m sure we’re not the only ones“
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už jsem ticho.
Šejkr #138: Prsten
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget Me Not.