Šejkr #165: Rutina

„Ak sa zajtra zobudím mŕtvy, dôvod poznáš, bolo to z nudy.“ Daily Routine od spektakulární dvojice Adam Dragun a Fvlcrvm je bezesporu jedním ze zásadních bangerů roku, mám pocit, že už se celkem dlouho nestalo, aby snad všechny texty o nějakém albu zmiňovaly jednu konkrétní a vždycky stejnou píseň. Kouzlo slovenštiny? Magnetismus značka BM? Nebo snad přitažlivost rutiny?

Mám rád rutiny. Pravidelné rituály. Procházky po známých trasách. Opakování činností. Kontinuitu. V určitých situacích mi tahle náklonnost dost pomohla a věřím, že nejen mě, namátkou v rámci covidu podobně běžné úkony krátily čas i obavy. Můžeme se bavit o tom, jak rutiny každý využije, ale komentovat návyky druhých nehodlám. Zároveň na obranu rutin budu vystupovat vždycky. Nuda? Obyčejnost? „Další rovnaký scam“?

Problém je ve vnímání významu, jako vždy. Slovník hovoří o „šikovnosti, zručnosti nebo obratnosti nabyté v práci, někdy spojené s mechanickým způsobem provádění“, právě slovo „někdy“ je zásadní. Někdy je nuda všechno. U pravidelné, běžné činnosti se to může přihodit častěji než u nevšedních, ale to je taky do debaty. Každopádně vnímat slova v rámci jejich často nahodilého pejorativního odstínu mi přijde jednoduché. Navíc s rutinou často zmiňovaná bezduchost nebo jednotvárnost může přicházet spíš ve chvílích, když nějaké termíny zbavíme původního významu. Rutina. Práce. Svoboda.

Určité rutiny jsou bezesporu otravné. Například ty předvolební. Samozřejmě, jde o všechno, ale zároveň letošní kampaň, která – jak jsem se nedávno dočetl – pořádně ani nezačala, mezi ně rozhodně patří. Já mám naopak pocit, že tato agenda trvá neustále. Poučili se politici, média i přátelé, neustále sdílející cokoli se týká (zejména) té druhé strany. Ale stejně si tuhle rutinu nenechám utéct, nenechám si ji otrávit, už to možná není takový svátek, ale i to je dobře. A zase jsme u toho, opakování nemusí být na škodu. Jak říkal Dežo Ursiny: „Všetko zostalo stáť prestal sa krútiť svet, len minca padá a tvoj prst privoláva veci budúce. Stojím tu o sklo opretý a teba niet.“

Adam s Pištou rutinu neberou tak vážně, nejde o žádnou epickou obžalobu, jinak by se tam neobjevovaly totálně vtipné momenty jako „zaspím raz a vstanem boomer, a keď nestíhaš no tak uber“. Kouzlo obyčejnosti funguje i ve chvíli, kdy si z něj děláme legraci. Nebo právě proto. „Dnes som sa zobudil mŕtvy, tak možno budem trochu divný.“

Rutina dneska v osm večer na Radiu 1, pochopitelně s Pištou a Adamem, ale taky s Juanou Molina, Kojey Radical, Los Yolos, Ari Tsugi nebo LilouTesla. A crash na Kráľovnu telefónnych búdok jako bonus.