Články / Reporty

Skrýt se v tygřím obleku (Raein)

Skrýt se v tygřím obleku (Raein)

Marek Hadrbolec | Články / Reporty | 02.05.2024

Vyrvat si srdce z těla a hodit ho davu. Úplně se otevřít a nechat všechny emoce proudit. Raein se před Kabinetem Múz pomyslně svlékají donaha a dávají se všanc. Lidi se nedočkavě chytají cizích slov a známých melodií. Napojení se daří, se vší upřímností a naivitou, která k emo-hardcore patří.

S každou výměnou kytar, které vyčkávají po stranách pódia, se zvuk Raein trochu změní. Padesát odstínů screama a jeden je dojemnější než druhý. Vibrace strun provází publikum přes vlnité duny melancholie, ostré hrany skal zlosti až do momentů vzduchoprázdna, kdy vše téměř utichne. A v cíli cesty stojí muž v tygřím obleku. Čekání končí, Raein hrají na rozloučenou Tigersuit a pruhovaná postava skáče do lidí.

Je škoda, že svět, který Raein budují, má malé trhliny. Právě časté výměny kytar a prodlevy mezi skladbami občas přetrhávají nit, vůbec největším zabijákem nálady je neposedná bicí soustava, kopák poskakuje, odmítá se zastavit. Naštěstí stačí dvakrát mrknout, chytit se kytarové linky, a všechno je zas v pořádku.

Raein vypráví příběh, předskokani Stormo jsou uzavřeni v kruhu. A zběsile touží dostat se ven. Kruh je ale pevný, promítnutý na stěnu za kapelou – blikající nápis Stormo, zrnění, barevné skvrny, zrnění a na konci setu znovu blikající nápis. A zatímco v úvodu ještě frontman Luca mhouří oči proti světlu promítačky, v závěru je má doširoka otevřené, vidoucí. A právě v tu chvíli se mu na čele na vteřinu objeví power off symbol a projekce zhasne. Frenetický set plný výbušných nálad, agresivních bicích a zběsile rychlých prstů kmitajících po strunách končí. Giacomo a jediný tanečník poklekávají čelem ke kytarové bedně. Popadnout dech a příště znovu, někde jinde, ale se stejným nasazením, a stejně marnou touhou dostat se z kola ven.

Večer otevřely Nervy, se třemi mikrofony a bez jakýchkoliv manýrů a ozdob. Zatímco se trojice hlasů Bluma, Šamana a Juraje, křičící každý v trochu jiné barvě naštvanosti, promyšleně střídala, přímočarý hudební útok kapely rozvibroval podlahu. Na gesta nebyl čas, jedna zaťatá pěst, jeden veganský statement, a hlavně salva silné hudby.

Koncertu předcházela velká očekávání, možná až příliš velká, nesplnitelná. Síla Raein totiž není v extrémně dojemných momentech nebo silných vizuálních vjemech, po kterých by v mozku zůstala vypálená stopa. Kapela v Brně ukazuje, že jde o něco mnohem obyčejnějšího – upřímný, skvěle odehraný set přesně v duchu žánru, který italská pětice pomáhala stavět.

Info

Raein (it) + Stormo (it) + Nervy
6. 5. 2024 Kabinet múz, Brno

foto © Marek Hadrbolec

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vibrující kosti (Bell Witch)

Marek Hadrbolec 20.05.2024

Ticho nikdy není tak hlasité, jako když Jesse Shreibmann zkříží paličky nad hlavou před dalším úderem do bicích.

Jak v Motownu nezestárnout (Danny Brown)

Michal Smrčina 19.05.2024

Show je vizuálně strohá, blikačky, nic moc navíc, Brown má specifické charisma a pozornost poutá sám o sobě.

Punkom slobode na stope (Chorobopop)

Jakub Veselý 06.05.2024

Počas koncertu Ctib prezentoval myšlienku o skutočnej definícii punku, polemiku o o význame životného štýlu, ktorý nedefinuje len tvrdá hudba.

Nothing Works (Declan McKenna)

Eva Karpilovská 29.04.2024

Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu.

Rezignace v nejlepším smyslu slova (Still House Plants)

Alžběta Sadílková 28.04.2024

Koncert Still House Plants se odehrál jen pár dní poté, co si jejich nejnovější deska na serveru Pitchfork vysloužila označení Nejlepší nová hudba.

Panorama války nad městem (Mayssa Jallad)

Filip Peloušek 28.04.2024

Příběh vyprávěný mezi písněmi je temnější a temnější. Oči mi jen těkají mezi drobnou zpěvačkou naprosto ponořenou do hudby a panoramatem města za ní.

Zpěv odkvétajících slunečnic (White Ward)

Marek Hadrbolec 25.04.2024

Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.

Vpít se do ocelové hory (Deena Abdelwahed)

Michaela Šedinová 23.04.2024

Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.

„Keď sa niečo páči všetkým…” (Berlin Manson)

Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024

Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.

Mezi hukotem velkoměsta a ptačím zpěvem (Shida Shahabi, BITOI)

Alžběta Sadílková 21.04.2024

My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace