10 + 1 = ±0 (Plusminusnula)

Víte, co se stane, když založíte kapelu v Liberci na architektuře? Dáte si název ±0. Těžko to budete googlovat, těžko budete hledat význam onoho symbolu a snadné nebude najít facebookový profil skupiny, ani když jste její součástí. Nic to ale nemění na tom, že loni vydali jednu z nejlepších tuzemských desek, na samém jeho začátku. Různorodé osobnosti skupiny, která se automaticky zavírá do šuplíku Postpunk, předkládají několik z určujících songů let minulých a kupodivu tu moc postpunku nenajdete... Kde je najdete osobně, tím bude třeba smíchovských klub Underdogs', kde si zahrají před estonským objevem Holy Motors. 17. září si dejte do notýsků.

ONDŘEJ:

Earth - Ouroboros Is Broken

Dylan Carlson, kterej nikdy nevlastnil akustickou kytaru, jeden riff opakovanej 18 minut, 75 bpm a heroin.

Have a Nice Life - Waiting for Black Metal Records to Come in the Mail

Neskutečně opravdovej pocit samoty a smutku vybitej v primitivní tříakordový písničce. Těch 128 kbps tomu vlastně nakonec víc přidává, než ubírá. A ten název… It’s never going to be good enough.

RADEK:

Raein - Rumore. Tre

Tohle je píseň z mojí nejoblíbenější desky vůbec. Ani nevim přesně proč, ale posloucham jí jednou za čas, vždycky když mam děsně dobrou náladu nebo když je to přesně naopak. Teď už mě sice na screamo tolik neužije, ale hodně jsem si toho s touhle hudbou prožil. Je to studnice skvělejch motivů a ta italská nasraná melancholie je prostě strašně jedinečná. Deska se jmenuje Sulla linea d'orizzonte tra questa mia vita e quella di tutti a je z roku 2011.

Honey is Cool - Something Above the Mountains

Honey is Cool je stará devadesátková kapela Karin Dreijer z The Knife. Příjde mi to jako takovej poklad, ale nikdo to se mnou nesdílí, haha. Nemůžu se jejího hlasu v takhle čistý formě nabažit.

ZUZKA:

Atlas Sound - Lost and Found

Bradford Cox byl láska na první poslech, začalo to na Halcyon Digest a pak nebylo cesty zpět. Tady je jedna zapadlá ze sólového projektu Atlas Sound. Lo-fi, hodně delaye a pak to zaloopovat.

Little Star - Linda Blair

Little Star je kapela z Portlandu, která pro mě byla zjevením minulého roku. Vydali skvělé album, zahráli si na KEXP, takže je pro mě záhada, proč o nich tak zoufale málo lidí ví.

MATYÁŠ:

Reiziger - Our Kodo

Tenhle song jsem měl nastavený jako budík celý gympl. A přesto ho mám pořád rád. Reiziger a jejich deska Our Kodo z roku 1998 je tak trošku zapomenutá nádhera. Navždy díky Vojtovi za to, že mi je vypálil na cd.

Women - Black Rice

Principiálně jsem vyrostl spíš na britský hudbě z přelomu tisíciletí. V jednu chvíli ale jako by Ostrovanům došel dech a daleko víc nastoupila americká a kanadská alternativa. Women jsou pro mě charakteristickým zástupcem této proměny zvuku.

VŠICHNI:

Viet Cong - Death

Když Viet Cong vydali svojí první desku, tak to byl úkaz. Pro nás to byla určitě jedna z nejinspirativnějších kapel. Skvělý nápady, super atmosféry, geniální překvapivost.

Role - Vzkazy

I když každej máme možná trochu jinou představu o nejlepší písničce od Rolí, tak na Vzkazech se shodneme. Skvělej text, přímočarost, dobrý riffy. Na koncertě to hrajou s přidanou částí Monumental, to je ještě lepší. Na předposledních Miro jsme to coverovali a akorát nás mrzelo, že jsme to nenapsali sami.

Guilty Pleasure: DJ Shadow feat. Run the Jewels - Nobody Speak

Ne všichni z nás mají rádi rap, ale tenhle song si pouštíme dost nahlas v obrovským černým Chevroletu se staženýma okýnkama, když přijíždíme na koncerty. Vypadáme u toho děsně směšně.