Aktuální alba jsou plná zašlých sluncí, stejně jako bezprizorních nadějí, dojde na explicitní slovník ostrovních humoristů, i éterické zurčení, které je ve skutečnosti páráním tělesných útrob bez závislosti na genderu. Silný týden.
Fearless, 2026
Už před čtyřmi lety zpívali: „The truths alive/ You fail the soul/ So paralyzed/ You choose a side/ They will take it all,“ protože věděli, že vybrat si stranu je vždycky past. Singl Divide je otvírákem aktuálního eponymu, taky proč ne, když neztratil platnost, a metalcorová čtveřice z Ohia, která je na scéně dekádu a půl, jím potvrzuje svoji platnost i slabou potřebu nabídnout posluchači vedle oprátky i cukrovou vatu. Vypjaté, někdo by řekl fanatické. Hledání pravdy takové je.
Ernest Jenning Record Co., 2026
Po čtrnáctileté pauze rovnou osmdesát minut nových písniček v podání brooklynských noise popařů, jejichž začátky se datují zkraje milénia. A návrat je to ve vrcholné formě s nemalými ambicemi omráčit jak zvukově, tak obsahově: hemží se to žonglováním s pojmem nekonečna a prvočísly, v jednom rohu Schrödingerova kočka, ve druhém superpozice, ve třetím Bertrand Russell a mezi nimi cyklická povaha života, rozhodovací paralýza, násilí, co plodí násilí, a samo sebou klimatická propast. Deska měsíce.
Loma Vista, 2026
„Nejde tu o atmosféru, ale o přímou komunikaci, výzvu k povzbuzení sebe samých i lidí kolem nás.“ Jedna z nejzajímavějších skupin současnosti rozvíjí svůj nekompromisní jazyk, jeden by mohl mít pocit, že Refused nakonec najdou hodné následovníky. „I will wait for no god to make it real.“
False Idols, 2026
Řeči o tom, že jde o nejsilnější materiál od Maxinquaye (1995), už nechávají klidné i Trickyho fanoušky, nicméně čtyři songy, které jsou prozatím venku z alba Different When It's Silent, zabírají. A nebyly by tak působivé bez vokálu Mitche Sanderse, což může působit v kontextu jeho dřívějších hostujících zpěvaček poněkud překvapivě. „Make me want to die/ I drifted by/ You're so nice/ In the longest night.“
Republic, 2026
Málo kapel umí zvesela zpívat verše jako „teď se blíží zlý vítr, čeká mě zúčtování“. Osobitý humor je jednou ze silných stránek čtveřice z Leedsu, následovník desky Where’s My Utopia? (2024) bude neméně kousavý, a to potřebujeme. „Vykupiteli, ukradl jsi slunce, teď kroužíš v hromadě sraček ze všeho způsobeného zla.“ Pravdy podávané za tepla, lži jsou dávno studené.
Chemical X, 2026
Všestranná Alexandra Drewchin si nikdy nevystačila s tradičními tématy a hladkým zpracováním, na nové desce nabízí taneční ukolébavky, povznášející hymny i artpop coby introspektivní skladby o tom, co všechno představuje těhotné tělo. Éterické i explicitní, smyslné i zarážející. Hlavním spolupracovníkem David Sitek (TV on the Radio).
Anti-, 2026
Kolumbijská zpěvačka s velkým citem pro výtvarnou stránku svého díla přichází s albem, jehož název představuje spojení slov Caribe a ano – Enya. Ta je pro ni vzorem spíše obecným, sama pracuje s žánry jako cumbia, africkými rytmy, s elektronikou stejně jako s harfou. Singl Tóxica řeší nezdravé vztahy, The Blair Witch Project.
V kuchařkách navzdory rozšířeným představám nejde o recepty. Knihy o vaření jsou pořád především knihami — a za všeho nejvíc záleží, jestli dokážou vytvořit svébytné univerzum. Člověk si musí kuchařku obydlet, pochopit její vnitřní logiku, morálku, nechat se omámit vypravěčem, aby si z ní mohl něco odnést. Aby v něm vskutku zůstalo i něco z ingrediencí a postupů, na nichž to údajně celé stojí.
Radio fm, edice sváteční počas rýchlej jazdy. Říkal taky někdo okurková sezóna?
Reflexe milostných i pracovních vztahů, vnímání vlastního těla a obsesivní hlídaní váhy nebo potěšení z nezávazného sexu a poznávání nových lidí po rozpadu sedmiletého partnerství dostávají na Virgin konkrétní obrysy. Právě s ním přijíždí vůbec poprvé do Česka na letošní ročník festivalu Colours of Ostrava.
Linda Straková založila spolu so svojou kamarátkou Biankou Šipecovou kolaboratívne fashion médium Kunterakt zamerané na upcykláciu a spracovanie textilného odpadu. Inými slovami, vyberú „trash“ a spravia z neho „treasure“. V rámci nové série merchandise Full Moonu o který se postaral právě Kunterakt vydáváme rozhovor s Lindou, který vyšel ve Full Moonu #161. Doporučujeme zejména poslední repliku!
Slova jako autenticita hubnou, když člověk vidí, kolik neautentické práce stojí její udržování. Ještě těžší je se vypořádat se s mizící jistotou, že kdokoliv, kdo se na obrazovkách objeví, je hmatatelná osoba...
Praha, O2 arena. Hubený vousatý muž se šedivými vlasy stojí na židli. V rukou housle, cele se oddává hudbě, kterou hraje, zaklání se, svíjí se, div že se ze svého vratkého piedestalu nezřítí. Vrcholí koncert Nicka Cavea & The Bad Seeds k desce Wild God. Vzpomínky, které mi vytanou na mysli při vyslovení jména Warren Ellis. Jsou pravdivé?