Světem hlasu a kontrabasu: HLASkontraBAS

Hlas, kontrabas a loopstation... zpěvačka Ridina Ahmedová a kontrabasista Petr Tichý na prvním společném albu HLASkontraBAS dokazují, že více pro vznik intenzivní, vzrušující, zajímavé a svobodné hudby není třeba. Pouze dva lidé a dva nástroje - ženský hlas a akustický kontrabas. Nové album, které vychází 15. listopadu na značce Polí5, obsahuje osm autorských skladeb - písní beze slov. Žánrově se pohybují na rozhraní jazzu, minimalismu, vážné hudby, soulu, alternativy, i když, jak oba hudebníci uvádí: "Škatulky jsou pro nás asi dost krátké. Děláme hudbu, která nás těší, jde o průnik našich světů." Na albu se odráží sehranost obou zkušených osobností české scény, které dosáhli během mnoha let společného koncertování. To, že skladby zní naživo stejně působivě jako na desce, dokáží i na jejím křtu 15. listopadu v pražském Experimentálním prostoru NoD Roxy.

Cesty Ridiny Ahmedové a Petra Tichého se prolínají již téměř dvacet let. Potkávali se v jazzových formacích, poté spolu hráli v projektu Floex. "Nyní nazrál čas splnit si dávný sen - zkusit hrát autorskou hudbu jen takhle ve dvou, akusticky, čistou, obnaženou a bez obvyklého vystlání dalšími doprovodnými nástroji," říkají oba hudebníci. "Také pro nás bylo důležité postavit celý projekt tak, abychom byli rovnocennými partnery. Tedy nikoli zpěvačka a doprovod, ale dva nástroje, svobodně se pohybující ve společném hudebním prostoru," doplňuje Ridina Ahmedová.

Na otázku, zda se dají skladby zařadit do nějakého žánru, odpovídají oba hudebníci shodně: "Žánrové škatulky jsou na nás asi dost krátké. Asi je v tom slyšet vlivy, kterými jsme prošli - jazz, vážná hudba, soul, různé tzv. "alternativní proudy". Škatulkování je hrozně svazující. Děláme hudbu, která nás těší, je to průnik našich hudebních světů."

Pro Ridinu představuje album HLASkontraBAS plnohodnotný návrat na hudební scénu po deseti letech, které uplynuly od jejího úspěšného sólového debutu Hlasem, kdy čas dělila mezi hudbu a mateřské povinnosti. "Odjakživa jsem měla ráda komorní uskupení a hrát jen basa-zpěv byl můj sen už dlouhé roky. Nejednou jsme o tom s Petrem mluvili, ale čas nazrál až mnoho let po prvotním nápadu. Asi jsme potřebovali nějak hudebně dospět a nasbírat zkušenosti, aby mohla začít tahle etapa," říká zpěvačka. Hraní v takto komorním obsazení je pro oba intenzivní zkušenost: "Přináší nám pevné mantinely dané prostým instrumentálním obsazením, ale současně i velikou svobodu. Je v tom křehkost i pevnost, protože když jsou jen dva nástroje, můžou se propojit hodně nablízko. Je to pro nás intenzivní cesta do čiré radosti ze zvuku," vysvětlují.

Album vzniklo na jaře a na podzim 2016 ve studio Sono, o mix se postaral Pavel Bohatý, o mastering pak Michal Pajdiak. Skladby měli oba autoři připravené, ale vždycky v nich byl i prostor pro improvizaci v podobě sóla, ať už basového nebo zpívaného. "Pro mě osobně je studio hodně veliká výzva, funguju především na té úžasné výměně probíhající během podařeného koncertu mezi muzikanty a diváky. Tudíž studio, prázdná místnost, je pro mě prostředí, kde se musím opravdu hodně soustředit, abych ze sebe dostala to, co potřebuju. Na druhou stranu je to veliká škola," objasňuje nahrávání Ridina Ahmedová. Po pražském křtu oba hudebníci plánují pokračovat ve společném živém hraní. "Doufáme, že album pomůže rozšířit povědomí o tom, co děláme," uzavírají.