Tata Bojs vedou Jedna nula

Po prvních dvou ochutnávkách v podobě singlů Zvony a Kraftwerk in Saint Tropez přicházejí Tata Bojs s fanoušky již dlouho vyhlíženým novým albem. Řadovka s pořadovým číslem 10 dostala název Jedna nula, čítá deset písní (z toho jedna má part I a part II) a – jak se dá ze zatím zmíněného odtušit – Tatáči na ní pracují s konceptem jedniček a nul v různých významech i souvislostech. Datum vydání bylo stanoveno na 27. listopadu a milovníci hudby, znějící z drážek gramofonové desky, se pak dočkají alba ve vinylové LP verzi na jaře příštího roku.

„Na názvu jsme se shodli až v samotném závěru dokončování desky. Měli jsme hodně variant, ale nakonec nám ‚Jedna nula‘ připadala nejpříznačnější, a to hned z několika důvodů. Propojuje se tam více rovin výkladu. Samozřejmě to reflektuje fakt, že se jedná o naše desáté řadové album, ale jako ještě důležitější se nám jeví symbolika kontrastu, která je na albu latentně přítomná v textech i hudbě. Číslice nula a jedna jdou sice v číselné řadě hned po sobě, ale v podstatě nula tu představuje ‚nic‘ a jedna ‚něco‘, což je skrytý odkaz na některé úryvky textů, například v písních Velký třesk, Vlasní brácha nebo Minoritní. Navíc je v názvu samotném obsažena i symbolika principu binární soustavy a digitalizace obecně, která je v našich životech stále více přítomná. No a v neposlední řadě je z vyslovení názvu cítit i pocit vítězství, kterým vždycky dokončení alba pro jakoukoliv kapelu bezesporu je,“ vysvětluje Milan Cais tradičně do detailu promyšlený koncept. „Můj nejoblíbenější nepoužitý název byl ‚Brnky brnky prasata', zvláštní pozdrav, kterým nějaký – bohužel nepodepsaný – fanoušek zakončil svůj hatemail, který nám laskavě zaslal. Mělo to v sobě více poezie, než si myslel! Ale netuším, jaký bychom k takovému názvu dělali obal,“ přemítá Mardoša. Naopak název Jedna nula se promítl do obalu krásně, když pro něj Milan Cais za použití moderních digitálních technologií a pomocí scanneru převedl členy skupiny na "jedničky a nuly".

„Když jsem přemýšlel o vizuálním ztvárnění desky, jako nejpříhodnější a nejfotogeničtější mi přišlo téma písničky Vlasní brácha. Je o genetickém inženýrství a snad i trochu o samotě. Můžeme si nechat vyrobit z vlasu (proto Vlasní brácha nikoliv vlastní) dvojníka, svůj klon, prostě bráchu nebo ségru a samota je pryč. Shodou náhod jsem se před časem seznámil s lidmi z ČVUT z oboru kybernetiky a konkrétně bratry Michalem a Martinem Kotkovými jsme se nechali nascanovat 3D scanerem a na 3D tiskárně vytiskli své malé dvojníky. Trochu jako měl pan Tau, jestli si ten seriál ještě někdo pamatuje. Ten proces byl tak zajímavý, že jsem některé přípravné fáze použil jako hlavní vizuální záměr celého bookletu. Je to skutečné formální převedení členů Tata Bojs na jedničky a nuly. Jak symbolické...,“ vysvětluje Cais a Mardoša dodává: „Na ČVUT mě to fascinovalo – jak technologie dokázala pomocí jedniček a nul, převést nás pět do 3D v nějaké třídě.“

Album, které opět vzniklo v producentském tandemu Milan Cais a Dušan Neuwerth ve studiích Sono a GuiTón, a za spolupráce několika dalších osobností svou zvukovou i obsahovou vybroušeností potvrzuje, že Tata Bojs formu neztrácejí.

více o klipu Kraftwerk in Saint Tropez zde