Toby Driver představí nové album v Punctu

Americký skladatel a multiinstrumentalista Toby Driver patří mezi hudebníky, kterým je každá škatulka malá. Ve svých začátcích představil s kapelou Maudlin of the Well originální pojetí doom metalu propojeného s mnohem jemnější hudbou, poté už jako výhradní skladatel v Kayo Dot zbořil bariéru mezi soudobou kompozicí a formátem rockové kapely a ukázal, že složité struktury a poslechová náročnost se nemusí vylučovat se silnými emocemi. Pod vlastním jménem se v posledních letech věnuje tvorbě bližší klasickým písním. Nové album Raven, I Know That You Can Give Me Anything vydává 20. září a živě ho představí v Praze 26. září v Punctum. Během večera vystoupí i Ima Teva a Nick Hudson.

Na nahrávce Madonnawhore (2017) se Driver ponořil do oparu kytarových efektů a jemných melodií. Neuspěchané, rozmáchlé skladby plavou v hluboké melancholii občas rozčísnuté hitovými motivy, které chytnou a nepustí. Oproti tomu They Are the Shield (2018) má větší ambice. Driver operuje někde mezi orchestrálním popem a opulentními osmdesátkovými synťáky, zcela příznačná pro jeho tvorbu je snová atmosféra podněcující představivost. Od chystaného následovníka, Raven, I Know That You Can Give Me Anything, který vyjde těsně před koncertem v Punctu, se dají čekat skladby podobné zejména těm z alba Madonnawhore, snad ještě poučené „komorním new agem“, který Driver pod názvem Alora Crucible skládal v mezičase. A vedle nich může dojít i na sólové provedení skladeb z alba Coffins of Io, které Kayo Dot vydali přesně před deseti lety.

Ima Teva je atmosferický hudební svět, který dokáže být jak naprosto neústupný a odhodlaný prorazit hlavou zeď, tak i na kost obnažený a bolestivě intimní. Svět, ve kterém k vám promlouvá komorní vokál a elektronika a syntezátory zde nejsou v rolích zvukových hedonistických spasitelů světa, ale spíše jako zranění duchové minulosti, kteří vám svými žalozpěvy nedají spát.

Nicku Hudsonovi je podobně jako Tobymu Driverovi, se kterým příležitostně spolupracuje, vlastní nenucené propojování žánrů a přístupů. Asi nejpříhodnější zkratkou je popsat jeho tvorbu jako komorní pop nesený silnými klavírními melodiemi a hlasem temného croonera. Do něj se ovšem vtírají folkové balady i elektronika, progresivní rock i moderní kompozice.